Většina chat v osadě sloužila historicky jako obydlí a hospodářství zde žijících obyvatel. V době největšího rozkvětu zde žilo několik desítek obyvatel a Klínové boudy byly samostatnou obcí s vlastním starostou. Obyvatelé byli především německé národnosti. Po 2. světové válce se následkem odsunu německých obyvatel enkláva téměř vylidnila. Některé domy se postupně přeměnily na soukromé chaty, některé sloužily jako podniková rekreační zařízení a další se staly majetkem sportovních klubů. Nejvýše položenou chatou byla Klínová bouda, která vyhořela v roce 1970 a nebyla obnovena. Na jejím místě je studánka a zastřešený útulek pro turisty. Nejníže položenou chatou je chata Petráška (1111 m n. m.).
V 70. a 80. letech 20. století byly chaty hodně navštěvovány díky omezeným možnostem cestování do zahraničí a omezeným možnostem sjezdování. V důsledku odstranění těchto omezení po roce 1989 a generační výměny docházelo od roku 1990 k postupnému snižování návštěvnosti.
Klínové boudy byly jedním z posledních neelektrifikovaných míst v Česku. Jedinou chatou napojenou na rozvodnou síť byla bývalá podniková chata Tesly Hloubětín, dnes přejmenovaná na Bouda Klínovka, kam vedl nezkolaudovaný kabel z Chalupy Na Rozcestí. Od roku 2007 byly na rozvodnou síť postupně napojeny všechny chaty. Návrat k původnímu způsobu života a hospodaření na horách si klade za cíl Fanda Zálešák, majitel nejvýše položené farmy v Čechách, který zde se svojí ženou a třemi dětmi trvale bydlí a celoročně zde chová mj. stádo Skotského náhorního skotu – Highlandů, které zde v letních měsících na přilehlých loukách pase. Jeho záměrem je obnovit v místě plnohodnotné hospodářství s možností ubytování pro nenáročné turisty v Boudě Klínovka, kterou zde na Klínových Boudách provozuje od roku 2017.
