Klíny slouží k pevnému ale rozebíratelnému spojení nejčastěji hřídele s nábojem. Spoj je založen na samosvornosti použitého úkosu.

Klíny dělíme podle jejich polohy vzhledem k ose spojovaných dílů a podle jejich tvaru na:

• podélné – k přenosu kroutícího momentu.
  • vyduté – třecí, dosedají na neupravený válcový povrch hřídele
  • ploské – na hřídeli je pro ně vytvořena ploška
    • bez nosu ČSN 02 2531
    • s nosem ČSN 02 2532
  • drážkové – ve hřídeli je obrobena přesná drážka, která je buď jednostranně průchozí nebo přesahuje o délku klínu náboj
    • bez nosu ČSN 02 2512
    • s nosem ČSN 02 2514
  • vsazené (bez nosu) ČSN 02 2513 – klín je vsazen do drážky úkosem proti nasazovanému náboji, který se na klín naráží
  • kruhové – v podstatě kuželový kolík. Používá se pro málo namáhané spoje na konci hřídele. Výhodou je jednoduchá instalace i více klínů.
  • čtvercové – klín má tvar jehlanu. Používal se pro malé průměry, pro méně namáhané spoje tam, kde bylo možno drážky vyrobit ručně pilováním.
  • tangenciální – používají se dvě dvojice shodných klínů zarážených proti sobě do drážek bez úkosu. Tyto drážky jsou vzájemě zrcadlově orientované o 120°. Tento způsob se používá k naklínování velkých součástí, které byly vyrobené ze dvou dílů, například velká dělená ozubená kola a řemenenice. Používá se u nich úkos 1:100 až 1:60.

Podélné klíny vyduté, ploské, drážkové a vsazené mají úkos 1:100. Šířka drážky pro tyto klíny v hřideli i v náboji se vyrábí v toleranci P9 (stejná jako pro pera). Šířka klínů je v toleranci c11.

• příčné – k přenosu osových sil
  • s jednostranným úkosem – úkos 1:25 až 1:15
  • s oboustranným úkosem – úkos 1:50 až 1:25

Spoj příčným spojovacím klínem se provádí:

• bez předpětí – Lze použít, pokud je spoj trvale zatížen v jednom směru. Pokud zatížení klesne na nulu, klín se uvolní. Proto se někdy takto použité klíny zajišťují, například příčným pružným kolíkem ve spodní přečnívající části.
• s předpětím – spojované části se vzájemně opírají. Předpětí vzniklé zaražením klínu zvyšuje namáhání spoje.

Vzhledem k namáhání klínů na otlačení se používá ocel střední pevnosti. Na normalizované klíny se používá ocel 11 600.

Výhody

• Snadná montáž
• Dostatečné axiální zajištění. Možnost axiálního posunutí na hřídeli (na čepu).

Nevýhody

• Vznik nevývažku – zaražením klínu dojde k vymezení vůle v uložení náboje, čímž dojde k vyosení a vyklonění naklínovaného dílu.
• Pokud použijeme klín s nosem na místě přístupném obsluze, musíme přesahující rotující nos zakrytovat.

• pero (strojní součástka)
• spojovací kolík
• čep (strojní součást)