Klášterní či řeholní kongregace nebo také sdružení klášterů je označení pro sdružení nezávislých klášterů v římskokatolické církvi.
Kongregace augustiniánských kanovníků
Benediktinské kongregace
Nejkomplexnější systém propojení klášterů existuje mezi benediktiny, zpravidla se jedná o sdružení benediktinských opatství. Některé z kongregací pocházejí z 15. století. V čele konventu stojí obvykle opat-představený nebo arciopat.
20 kongregací federálně organizovaného benediktinského řádu společně tvoří Benediktinskou konfederaci, v jejímž čele stojí opat primas se sídlem v primaciálním opatství Sant'Anselmo v Římě.
Stávající kongregace
Zaniklé kongregace
Cisterciácké kongregace
Také cisterciáci, kteří vzešli z benediktinské rodiny, utvářeli kongregace, byť zpočátku šlo spíše o filiační princip (dceřiné kláštery), které se postupně od 16. století stávaly kongregacemi. K dalšímu zásahu došlo po francouzské revoluci, kdy byl řád reorganizován. Od té doby je zástupcem pro celý řád generální opat volený v Římě. Jednotlivé kongregace vedou představení opati.
Seznam cisterciáckých kongregací:
Kongregace původně zahrnovaly trapisty (Kongregace reformy La Drop, do roku 1892).
Literatura
Externí odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kongregation (Klosterverband) na německé Wikipedii.
- ↑ Seligsprechungsverfahren. Pionier zisterziensischen Lebens in Vietnam. In: Erbe und Auftrag, Jg. 95 (2019), S. 98.
- ↑ Neue Zisterzienser-Kongregation der Heiligen Gertrud der Großen. In: Cistercienser Chronik, Jg. 129 (2022), S. 385.