Klukovická jeskyně

Klukovická jeskyně
Detail vstupního portálu Klukovické jeskyně (jaro 2021)
Detail vstupního portálu Klukovické jeskyně (jaro 2021)
Údaje o jeskyni
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha 5-Jinonice
Zeměpisné souřadnice50°2′18,27″ s. š., 14°21′38,93″ v. d.
Délka3 m
Nadmořská výška240 m[1]
GeologieZlíchovské vápence
Počet vstupů1
Přístupano
Zpřístupněná délka3 m
Osvětlenídenní světlo
Klukovická jeskyně
Klukovická jeskyně
Klukovická jeskyně na mapě Prahy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klukovická jeskyně se nachází na protější straně skalního amfiteátru, který se vypíná nad zaniklým klukovickým koupalištěm v Prokopském údolí v katastrální oblasti Prahy 5 – Jinonicích.[2][pozn. 1][pozn. 2]

Umístění

Od Korálových jeskyní umístěných v šikmém svahu amfiteátru je oddělena Prokopským a Dalejským potokem, asfaltovou silničkou a železniční tratí.[2] Opticky je Klukovická jeskyně zřetelně vidět jako tmavě zbarvený oválný otvor situovaný pod vrcholem izolovaného skalistého kopce na jehož homolovitě zašpičatělém vrcholu je orientační bod označovaný (na turistické mapě Prahy v detailu pro oblast Prokopského údolí) jako „Vyhlídkové místo nad tratí“.[2] Tento kopec se nachází v bezprostřední blízkosti osamělého objektu pod Klukovicemi[1] (jedná se o památkově chráněný bývalý Horův mlýn, na adrese: Do Klukovic 301, 152 00 Praha 5 - Hlubočepy).[2]

Popis

Klukovická jeskyně vznikla ve zlíchovských vápencích na dislokaci rozšířené mrazovým zvětráváním.[1] Podle klasifikace z roku 1979 spadá tato jeskyně (nacházející se v nadmořské výšce 240 m) do krasové oblasti číslo 30 (Prokopské údolí) a nese číselné označení 3026.[1][pozn. 3] Svým vchodem je orientována na severozápad (z nitra jeskyně je vidět k amfiteátru koupaliště), v roce 1979 měla přibližně trojúhelníkovitý vstupní profil (v současnosti – rok 2021 – je její vstupní otvor eliptického tvaru) a její půdorys byl taktéž ve tvaru trojúhelníku (o stranách 3 metry).[1] Vlastní jeskyně byla dlouhá 3 metry, ale její strop se směrem od vchodu do nitra prudce snižoval.[1]

  • Klukovická jeskyně a její okolí
  • Hřbet a homolovitý vrch se vstupem do jeskyně (jaro 2021)
    Hřbet a homolovitý vrch se vstupem do jeskyně (jaro 2021)
  • Skalní amfiteátr bývalého klukovického koupaliště (na levé straně fotografie); vstup do jeskyně je vidět v pravé polovině snímku (podzim 2018)
    Skalní amfiteátr bývalého klukovického koupaliště (na levé straně fotografie); vstup do jeskyně je vidět v pravé polovině snímku (podzim 2018)
  • Pohled na vrch s „Vyhlídkovým místem nad tratí“ od bývalého Horova mlýna – vchod do jeskyně je z opačné strany kopce (léto 2008)
    Pohled na vrch s „Vyhlídkovým místem nad tratí“ od bývalého Horova mlýna – vchod do jeskyně je z opačné strany kopce (léto 2008)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Geograficky je Klukovická jeskyně blíže ke Klukovicím než k Jinonicím a to inspirovalo nejspíše její pojmenování.[2]
  2. ↑ Klukovická jeskyně se nezapočítává do množiny tzv. Korálových jeskyní. Podle pramene[1] z roku 1982 resp. 1979 se jednoznačně jedná o zcela samostatnou izolovanou jeskyni.[1]
  3. ↑ Podle později zavedeného značení a číslování jeskynních objektů by Klukovická jeskyně měla mít číslo 30–026.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h TŮMA, Stanislav. Krasové jevy na pravém břehu Vltavy a v Prokopském údolí v Praze [online]. Nakladatelství ČS AV Praha, 1982 [cit. 2021-04-28]. Periodikum: Československý kras; 32. ročník, rok 1982; číslo 32; strana 13 až 19; (Redakční rada – vědecký redaktor: RNDr. Vojen Ložek, DrSc.. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Klukovická jeskyně [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-27]. GPS souřadnice: 50.0384081N, 14.3608150E. Dostupné online. 

Literatura

  • Dokumentace Českého krasu – Vladimír Homola 1947; Jiří Kukla 1952 a jiné; Dokumentační středisko České speleologické společnosti (ČSS)
  • BALATKA, Břetislav a SLÁDEK, Jaroslav. Vývoj výzkumu říčních teras v českých zemích. 1. vydání Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. 288 stran, 34 tabulek; Knihovna Ústředního ústavu geologického (ÚÚG); svazek 32.
  • TŮMA Stanislav. Jeskyně na levém břehu Vltavy mezi Malou Chuchlí a ústím Dalejského potoka v Praze; periodikum: Československý kras, číslo 31; strany 35 až 44; Praha 1980
  • HORÁČEK Ivan, LOŽEK Vojen. Vývoj přírodních poměrů návrší Bašta u Hlubočep v poledové době. periodikum: Československý kras, číslo 32; strany 35 až 44; Praha 1981

Související články

Externí odkazy