Základ mineralogických a petrografických sbírek novopackého muzea tvoří exponáty ze soukromých a školních sbírek, vytvářených již od poloviny 19. století, přičemž tyto sbírky jsou neustále doplňovány. Aby tyto obsáhlé sbírky mohly být náležitě uloženy a vystaveny, byl pro ně vystavěna samostatná budova Klenotnice, který byla otevřena v roce 1996.[2] V letech 2010–2012 prošel celý objekt rozsáhlými stavebními úpravami. Během těchto úprav byl vybudováním výtahu zajištěn bezbariérový přístup do všech pater Klenotnice a byly také výrazně rozšířeny výstavní prostory. V přízemí bylo navíc zřízeno informační centrum.[3]
Sbírky
Acháty z doubravického lomu a z přilehlých lokalit ve sbírkách Klenotnice
Sál v přízemí Klenotnice je vyhrazen geologickému vývoji Země, dokumentovanému pomocí četných petrografických a paleontologických exponátů, pocházejících zejména z oblasti Podkrkonoší. Nikoli nepodstatnou část těchto exponátů představují ukázky zkamenělých rostlin – araukaritů, jejichž nálezy je Novopacko proslulé. Součástí výstavy je též expozice vulkanismu, doplněná příslušnými ukázkami a mapou geologického podloží Podkrkonoší.[4]
První poschodí Klenotnice je zaplněno sbírkami drahých kamenů, vytvářenými na Novopacku v průběhu řady let a doplněnými o dary od soukromých sběratelů. Mezi exponáty převažují acháty, ametysty a jaspisy, případně další křemité hmoty z Podkrkonoší. Ve sbírkách jsou pomocí jednotlivých ukázek dokumentovány známé mineralogické lokality v této oblasti, jako je Libuň, Doubravice, Kněžnice, Cidlina, Železnice, Morcinov, Levín, Stará Paka, Rovně, Kozákov, Kumburský Újezd a další. Mezi zvláštní zajímavosti patří vzorky hvězdového křemene (hvězdovce) z evropsky významného naleziště na vrchu Strážník u Peřimova. V expozici jsou i ukázky achátů z některých světových lokalit.
Expozice v nejvyšším poschodí objektu Klenotnice patří specifickému fenoménu kultury a života obyvatel Podkrkonoší – historii spiritismu v této oblasti Čech.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
