Klavírní trio je hudební dílo určené pro stejnojmenné hudební těleso. Existuje množství těchto děl střídavé kvality, neboť hudba psaná pro klavírní trio sloužila zpočátku hlavně pro oddech a pobavení. Mnozí velcí skladatelé však našli ve skladbách tohoto druhu potenciál pro vyjádření hlubokých myšlenek a složili díla, která patří do základního repertoárukomorní hudby.
Historie
Vznik tohoto typu hudebních děl těsně souvisí se vznikem klavírního tria - hudebního tělesa a spadá do období klasicizmu. V tomto období proběhly v klavírním triu významné změny. Dominantním hudebním nástrojem zde byl zpočátku klavír, housle byly jakýmsi nástrojem ozdobujícím skladbu a violoncello drželo jen doplňkovou basovou linii. Už v pozdějších Haydnových triích však můžeme nalézt posun v tom smyslu, že violoncello dostalo více prostoru. V klavírních triích W. A. Mozarta a L. van Beethovena už došlo ke zrovnoprávnění všech tří hudebních nástrojů, i když klavír si samozřejmě zachoval nenahraditelný harmonický aspekt. Mírný útlum skladeb přišel v období romantizmu, kdy existovaly jisté předsudky vůči komorním tělesům. V pozdním romantizmu a v 20. století však klavírní trio nabylo zasloužené vážnosti.
