Klamova huť (lidově Klamovka) se nachází jižně od města Blanska, nalevo od silnice, která vede do Brna. Jde o železářskou huť, která pochází z poloviny 19. století. Významná technická památka dokumentující rozvoj hutního průmyslu na Blanensku. Areál postavený v neogotickém stylu je od r. 1958 zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek ČR. [1]
Historie
Huť dal postavit majitel blanenských železáren hrabě Hugo František Salm v letech 1853 – 1857. Jméno získala podle Augusty Salmové, kterou si vzal za ženu hrabě Jindřich Jaroslav Clam-Martinic.[2] Jednalo se o první vysokou pec v českých zemích užívající minerální paliva. K provozu byl využívána i přilehlá řeka Svitava.
Roku 1893 byla Klamovka přeměněna na slévárnu. Roku 1906 byla u areálu vystavěn zámečnický komplex. V té době se zde zpracovávala litina. Poté se v roce 1923 provoz v Klamovce zastavil z ekonomických důvodů.
Od té doby byla huť využívána jako zkušebna vodních turbín. Své pokusy zde prováděl i Viktor Kaplan. Roku 1994 zde byla umístěna výstavní expozice. V dnešní době je huť využívána soukromou společností vyrábějící krby a krbová kamna.
V roce 2009 se v areálu hutě točilo několik scén televizního filmu Zrozen bez porodu.
Popis
Areál se nachází na jižním okraji Blanska mezi řekou Svitavou a železniční tratí.
Klamovka byla postavena podle návrhu knížecího stavitele Heinricha Girku (Jirků) v neogotickém stylu. Budovy z neomítnutých cihel byly zdobeny cimbuřím a střílnami.[2] Do dnešní doby se zachoval přízemní objekt bez vysoké pece, zavážková věž a část strojovny s komínem. [1]
Reference
- ↑ a b Památkový katalog - 1000125287 - huť Klamovka. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 213–215.
Externí odkazy
_2.JPG)
