Od 22. prosince 1964 je klášter spolu s kostelem Zvěstování Panny Marie zapsán jako kulturní památka.[1] V letech 1919–2019 patřil státu a byl využíván státními poštovními organizacemi.
Historie
Iniciátorkou založení kláštera s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožných rodin[2] byla hraběnka GabrielaSwéerts-Sporcková, která na výstavbu poskytla finanční prostředky.
Klášterní kostel byl zasvěcen události Zvěstování Páně (starší terminologií též Zvěstování Panně Marii). Projekt stavby byl vypracován benediktinskými mnichy ve specifickém beuronském stylu.
V roce 1891 vysvětil dokončený klášter s kostelem pražský arcibiskup František Schönborn. Duchovní správou byli pověřeni benediktini z Emauzského kláštera na druhém břehu Vltavy. Klášter však sloužil svému účelu pouze do roku 1919 kdy německé benediktinky, kterých byla v konventu většina, v důsledku protiněmeckých nálad v Československu odešly ze země. České sestry šly s nimi.
Prázdný klášterní areál v roce 1919 prodali Karel a Aloys z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu československému státu, zastoupenému ministerstvem pošt a telegrafů,[3] s podmínkou, že klášterní kostel zůstane zachován pro bohoslužby.[5]
Stát v areálu zřídil Poštovní úřad šekový, v roce 1930 přejmenovaný na Poštovní spořitelnu, ta zde sídlila do roku 1931, kdy se přestěhovala na Václavské náměstí.[3] Prostory poté připadly Poštovnímu muzeu, které zde v únoru 1932 otevřelo rozsáhlou expozici; v areálu vznikl též archiv, knihovna, depozitáře a kanceláře muzea.[3] Po druhé světové válce se hlavním uživatelem areálu stala Poštovní poukázková ústředna, roku 1963 přejmenovaná na Výpočetní a kontrolní ústřednu spojů – VAKUS), ústřední pracoviště pro zpracování platebních složenek.[3] VAKUS budovu opustil v roce 1998, kdy se jeho pražská část sloučila s VAKUS Vítkov.[3] V roce 1998 se do objektu nastěhovalo Ředitelství pošt Praha, které odešlo krátce po roce 2010.[3] V budově pak zůstala jen část Poštovního muzea, která ji z důvodu plánovaného prodeje opustila do konce roku 2016, kdy byl depozitář muzea stěhován do prostor České pošty na Ortenově náměstí.[3]
Podle webu Poštovního muzea měla Česká pošta v klášteře muzeum od roku 1933 a to bylo údajně odstěhováno v 80. letech 20. století.[6]
Již od roku 2016 Česká pošta informovala, že pro klášter nemá využití, přičemž o prodeji uvažovala již dlouho předtím.[3] Uskutečnění záměru zdržel záměr transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost, který se nakonec neuskutečnil.[3] V listopadu roku 2016 byl klášter v elektronické aukci nabídnut k prodeji za vyvolávací 420 milionů Kč, stanovenou na základě dvou na sobě nezávislých znaleckých posudků.[3] Přihlásil se jediný zájemce, který však svou nabídku podal s chybami, a proto prodej nebyl uskutečněn.[4] Na nabídku z března 2017, rovněž za cenu 420 milionů Kč, se žádný zájemce nepřihlásil.[4] Nezbytné provozní náklady odhadovala pošta v roce 2018 okolo 1 milionu Kč ročně.[4] Oceňující posudek konstatuje, že za daného stavu je možné stávající využití hodnotit jako nejvyšší a nejlepší, kterého je možné dosáhnout bez zásadní rekonstrukce objektu a změny charakteru užívání.[4]
Koncem listopadu 2019 Česká pošta prodala klášter za 353,35 milionů korun realitní společnosti Cimex Invest, která se zaměřuje především na investice do hotelových projektů a administrativních budov.[7] Kupní cena byla v dražbě minimální nabídkovou cenou, která odpovídala hodnotě vycházející ze znaleckého posudku a ceně, za kterou byl objekt nabízen k odkupu při minulé aukci.[7] Generální ředitel Cimexu uvedl, že začne připravovat rekonstrukci, protože budova je ve velmi špatném technickém stavu.[7] Rekonstrukce má být podle tiskové zprávy provedena s maximálním respektem k památkové ochraně objektu a ten má být citlivě komerčně využit se zachováním statutu budovy jako kulturní památky.[7]
Z kláštera se má stát pětihvězdičkový hotel o 180 pokojích. Náklady na jeho vybudování odhadují majitelé na přibližně miliardu korun.[8]
Kostel Zvěstování Panny Marie
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie (sv. Gabriela)
Kostel Zvěstování Panny Marie nadále slouží liturgickým účelům, je filiálním kostelem farnosti Praha-Smíchov. V 90. letech 20. století zde nějakou dobu vykonával duchovní správu opět emauzský benediktinský mnich P. Bernard Klener OSB. V letech 2005–2016 byl rektorem kostela církevní právník, doc. Stanislav Přibyl. V letech 2012–2016 se v tomto kostele pravidelně sloužily v pátek a v neděli mše svaté dle misálu z roku 1962 – tzv. tridentská mše.
Bývalá rajská zahrada, později skladiště poštovních složenek
Klášterní knihovna, nejlépe zachovaná místnost v klášteře
Oltářní stěna s ukřižovaným Kristem původně náležela ke klášterní kapli, která byla později vpůli přepažena a v horní části stál sálový počítač. Spodní polovina výjevu zatím (2022) není odkryta
Bývalá kapitulní síň, později trezorová místnost
Původně společenská místnost benediktinek, během působení České pošty pronajata filmařům a přebudována na pitevnu
↑BOHATA, Jan. Řeholníky střídá hotel. Klášter sv. Gabriela brzy poslouží i filmařům. iDNES.cz [online]. 2020-06-06. Dostupné online.
↑KÁROLYOVÁ, Adéla. Smíchovský klášter táhne světové filmaře. e15.cz. 2023-07-16. Dostupné online.
Literatura
Beuronská umělecká škola v opatství sv. Gabriela v Praze / Die Beuroner Kunstschule in der Abtei Sankt Gabriel in Prag – text Helena Čižinská, editor Karel Holub a Monica Šebová, překlad Magdalena Průdková, Ars Bohemica, Praha 1999
.jpg)
