Klášter svatého Barnabáše (Hagios Barnabas) je bývalý klášterní komplex 2 km na západ od zřícenin města Salamis na severním Kypru, nyní fungující jako muzeum.
Původní kostel vznikl koncem pátého století, snad v roce 477, když císař Zenon přispěl na stavbu baziliky poblíž místa, kde arcibiskup Anthemios objevil tělo svatého Barnabáše. Kostel měl dřevěnou střechu a zahrnoval zázemí pro poutníky, kteří se zde zastavovali cestou do Jeruzaléma. Laudatio Barnabae ze šestého století popisuje nový Barnabášův hrob zdobený stříbrem a mramorem. Také dosvědčuje existenci klášterní komunity žijící u svatyně. Relikvie byly nakonec přesunuty do baziliky svatého Epifania v Salamidě.
Za vlády Justiniána I. (527–565) arcibiskup Filoxenos přistavěl dvě budovy a zanechal o tom krátký nápis. Na konci sedmého století byla bazilika zničena během arabských nájezdů.
Dnes je to, co zbylo z původní baziliky, začleněno do východního konce novější klenuté baziliky s centrální kopulí postavené kolem roku 900. Kostel má tři lodě a dvě ploché kopule na vysokých tamburech. Na několik staletí po opuštění Salamidy na konci osmého století tu možná bylo sídlo arcibiskupů.
Přestože druhá stavba zůstala stát po celá staletí a nadále fungovala jako poutní kostel,[6] kontinuitu klášterní komunity prokázat nelze, i když je možná. Wilbrand z Oldenburgu navštívil kostel ve 13. století a poznamenal, že město kolem něj bylo „zničeno“. V roce 1735 navštívil místo Vasil Grigorovič-Barskij a zanechal náčrt ambitů, nádvoří a hospodářských budov. Současná podoba budov je výsledkem přestavby, kterou v roce 1756 provedl arcibiskup Filotheos. V letech 1971 až 1974 měl klášter tři mnichy, kteří se živili prodejem medu a malováním ikon. Po turecké invazi na Kypr byl klášter opuštěn.
Kostel dnes funguje jako muzeum ikon. V ambitech je archeologické muzeum s nejstaršími předměty až z neolitu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monastery of Saint Barnabas na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Literatura
- HUFFMAN, Joseph P. The Donation of Zeno: St. Barnabas and the Origins of the Cypriot Archbishop's Regalia Privileges. Journal of Ecclesiastical History. 2015, s. 1–26. DOI 10.1017/S0022046914002073. S2CID 155251320. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- Loverance, Rowena K. (2018). "Barnabas, Monastery of S.". In Nicholson, Oliver (ed.). The Oxford Dictionary of Late Antiquity. Oxford: Oxford University Press. p. 214. ISBN 978-0-19-866277-8.
- DK Eyewitness Cyprus. Redakce Majle Agnieszka. [s.l.]: Dorling Kindersley, 2016. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- MEGAW, A. H. S. Byzantine Style, Religion, and Civilization: In Honour of Sir Steven Runciman. Redakce E. Jeffreys. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Kapitola The Campanopetra Reconsidered: The Pilgrimage Church of Apostle Barnabas, s. 394–404. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- METCALF, David Michael. Byzantine Cyprus, 491–1191. [s.l.]: Cyprus Research Centre, 2009. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.