PROFILPELAJAR.COM

Klášter sv. Davida z Garedži; დავითგარეჯას სამონასტრო კომპლექსი
	Klášterní komplex sv. Davida z Garedži
Místo
Stát	Gruzie
Kraj (mchare)	Kachetie
Okres	Sagaredžo
Lokalita	Malý Kavkaz
Souřadnice	41°26′51,16″ s. š., 45°22′34,89″ v. d.
	Klášterní komplex
Základní informace
Církev	Gruzínská pravoslavná církev
Provincie	Kachetie
Zasvěcení	David of Gareji
Architektonický popis
Typ stavby	gruzínský, klášter
Výstavba	6. století, 9. století
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní komplex sv. Davida z Garedži (gruzínsky დავითგარეჯას სამონასტრო კომპლექსი, Davitgaredžas samonastro kompleksi) je na skále vybudovaný klášterní komplex gruzínské pravoslavné církve v jihovýchodní Gruzii na hranici s Ázerbájdžánem, přičemž část klášterního komplexu se nachází na území okresu Agstafa v Ázerbájdžánu.

Komplex je nazván podle zakladatele, křesťanského mnicha jménem David z Garedži (též David Garedžijský, gruzínsky დავით გარეჯელი, Davit Garedželi, 1. polovina 6. století – 604), a je tvořen stovkami místností, kostelů, kaplí a ubikací vyhloubených ve skále.

Polopouštní svah hory Garedža, kde byl klášterní komplex vybudován, leží asi 60 - 70 km od hlavního města Tbilisi.

Klášterní komplex byl v roce 2007 zapsán na předběžný seznam kandidátů k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.^[1]

Geografie

Klášterní komplex je situován v klínovitě otevřeném úbočí, které je vklíněno do v západo-východním směru se táhnoucím hřbetu vrchoviny Udabno vystupujícího z východogruzínské stepi.

Fakt, že komplex se nachází na území Gruzie a Ázerbájdžánu, se stal předmětem žádosti Gruzie o změnu vedení státní hranice mezi oběma zeměmi s nabídkou územní kompenzace, ke kterému se Ázerbájdžán staví zamítavě.^[2]

Architektura

Nejstarší místnosti klášterního komplexu tvoří jeskyňovité otvory, jejichž stropy jsou tvořeny přírodními šikmými vrstvami pískovce. Eremitské ubikace jsou rozmístěny ve dvou protilehlých skalních stěnách, které jsou v důsledku přírodního šikmého ukládání jednotlivých pískovcových vrstev rozmístěny v etážovitém sledu.

Klínovité rozšíření komplexu uzavírá v dolní části stará zeď, která má obrannou funkci. Druhou zdí je obehnána lávra v horní části.

Zvláštností důležitou k přežití v tomto komplexu je stín poskytující oázovitá lokalita s některými stromy a jinými rostlinami, které umožňují s péčí vedené skromné hospodaření s dobytkem pro potřeby kláštera. Zásobování vodou přitom hraje důležitou roli v životě mnichů a je založeno na funkci ojedinělého starého zařízení. Sporé srážky ve formě deště a mlhových kapiček jsou z vrchoviny Udabno zachycovány částečně skrytým systémem kanálů, mezizásobníků a do šikmých skal vytesaných koryt sváděny do centrálního zásobníku ve skalním výklenku. Již tak asketický život mnichů nezůstal nízkými ročními srážkami neovlivněn.

V okolí kláštera se v severozápadně-jihovýchodním směru souběžně táhnou vlnovité horské hřebeny. Na jihu se terén svažuje do lehce zvlněné roviny sousedního Ázerbájdžánu. Krajina je chudá na srážky a řídká stepní vegetace se mění v suchou, v severním směru dokonce slanou, půdu. Ve východním směru přechází krajina v polopouštní oblast.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků David Gareja monastery complex na anglické Wikipedii a Dawit Garedscha na německé Wikipedii.

↑ http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5224/
↑ Diana Petriašvili, Rovšan Ismajlov. Georgia, Azerbaijan Debate Control of Ancient Monastery's Territory [online]. Eurasia.Net, rev. 2006-11-03 [cit. 2014-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-22.