Klášter Kamenec

Klášter Kamenec
Lokalita
StátPolskoPolsko Polsko
MístoKamenec
Souřadnice50°31′8,6″ s. š., 16°52′29,98″ v. d.
Map
Základní informace
Řádcisterciácký
Založení1247
Zrušení1810
Mateřský klášterLubuš
Odkazy
Kód památky1583/a-h/WŁ a A/4278/1583/a-h/WŁ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Kamenec (polsky Kamieniec) je zaniklý cisterciácký klášter v polském Kamenci pocházející z morimondské filiační řady. V Kamenci býval na počátku 13. století pohraniční hrad Kamenec a roku 1210 zde vzniklo proboštství vratislavského augustiniánského kláštera Na písku. Roku 1246 jej vratislavský biskup Tomáš I. předal cisterciáckým bratrům z Lubuše.

Nový klášter měl blízko k českému království,[1] opaté z Oseka a Hradiště byli pověřeni inspekcí vybrané lokality a posouzením vhodnosti nové fundace.[2] Václav II. udržoval s kameneckými cisterciáky dobré vztahy, místní opat se zúčastnil roku 1292 v Sedlci jmenování konventu pro královskou fundaci na Zbraslavi a král sám slezský klášter obdaroval a opakovaně potvrzoval klášterní majetek na územích spadajících pod českou správu.[3]

Kostel od jihu
veduta kláštera z roku 1735

Před koncem 13. století se v Kamenci započalo se stavbou konventního kostela, který architektonicky navazuje na kostely v Mariensternu a v Neuzelle.[4] Kostel je trojlodní se síňovým pravoúhlým chórem a je zaklenut devíti křížovými klenbami na dvou dvojicích sloupů, čímž upomíná i na řešení klášterních kostelů v Heiligenkreuzu a na Zbraslavi. Svou strohostí připomíná kostel v rakouském Imbachu a je projevem tzv. redukované gotiky.[5] Oproti svým vzorům je celý vystavěn z cihel. Stavba poničená v letech 1428-1435 husity, byla koncem 15. století dostavěna, západní předsíň a štít v průčelí jsou barokní.

Klášterní budovy a kostel, poničené za třicetileté války, byly přestavěny v barokním slohu v letech 1681–1732. Práce vedli opati Augustin Neudeck (1681–1702) a Gerhard Woywoda (1702–1732). Pro hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie namaloval mariánský oltářní obraz a v nástavci obraz Nejsvětější Trojice Michael Willmann. Obrazy sv. Benedikta a sv. Bernarda na postranní oltáře zhotovil Jan Kryštof Liška.

Cisterciáci zde ukončili svou činnost k roku 1810, roku 1817 byl klášter zničen rozsáhlým požárem.[6]

Reference

  1. ↑ KUTHAN, Jiří. Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis.. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2005. ISBN 80-903600-3-3. S. 190. Dále jen Gloria Sacri Ordinis. 
  2. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1668-1. S. 134. Dále jen Kláštery na hranicích. 
  3. ↑ Kláštery na hranicích, str. 136
  4. ↑ Gloria Sacri Ordinis, str. 190
  5. ↑ Gloria Sacri Ordinis, str. 191-192
  6. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 85. 

Externí odkazy