Kerygma (pochází ze starořeckého κήρυγμα, kérygma) je řecké slovo, které se v Novém zákoně používá pro „hlásání“ – viz Lk 4, 18–19 (Kral, ČEP), Řím 10, 14 (Kral, ČEP) a Mt 3, 1 (Kral, ČEP). Je příbuzné s řeckým slovesem κηρύσσω (kéryssó), které doslova znamená „volat nebo hlásat jako hlasatel“ a používá se ve významu „hlásat, oznamovat, kázat“. Mezi biblisty se tento termín vžil pro označení jádra učení rané církve o Ježíši.
Kerygma lze chápat i jako „evangelium v kostce“. I když jeho vývoj prošel rozsáhlým procesem, v jádru obsahuje tyto čtyři základní body:
Bůh každého miluje a má s ním dobrý plán.
Hříchem je ale každý od dobrého Boha oddělen.
V Ježíši Kristu je nabídnuta záchrana a nové spojení s Bohem.
Tato záchrana v Ježíši Kristu a nový život z Ducha jsou nabídnuty každému člověku.[1]
Původ
„Kerygmatické“ se někdy používá pro vyjádření poselství celého Ježíšova působení jako[2] „hlásání adresované nikoli teoretickému rozumu, ale posluchači jako sobě samému“; na rozdíl od didaktického užití Písma, které usiluje o porozumění ve světle toho, co se učí.[3]
V polovině 20. století, kdy se diskutovalo o literárním žánru novozákonních evangelií, vědci jako C. H. Dodd a Rudolf Bultmann navrhovali, že evangelia jsou žánrem, který je ve starověkém světě jedinečný. Tento žánr nazvali kerygma a označili jej za pozdější vývoj kázání, které nabylo literární podoby. Vědecké práce od té doby našly s Bultmannovou teorií problémy, ale v biblických a teologických diskusích se termín kerygma vžil jako označení neredukovatelné podstaty křesťanského apoštolátu.
Starokřesťanské kerygma, jak je shrnul Dodd z Petrových promluv v novozákonní knize Skutků apoštolů, znělo:[4][5]
Nastal věk naplnění, „poslední dny“ předpovězené proroky.
Ježíš byl při svém křtu pomazán Bohem jako Mesiáš – Sk 10, 38 (Kral, ČEP).
Ježíš po svém křtu zahájil své působení v Galileji – Sk 10, 37 (Kral, ČEP) a konal mocné skutky z Boží moci – Mk 10, 45 (Kral, ČEP); Sk 2, 22 (Kral, ČEP); Sk 10, 38 (Kral, ČEP).
On přivede Ducha svatého, aby vytvořil nové Boží společenství – Sk 1, 8 (Kral, ČEP); Sk 2, 14–39 (Kral, ČEP); Sk 10, 44–47 (Kral, ČEP); 1Petr 1, 12 (Kral, ČEP).
↑ abMELTON, J. Gordon; BAUMANN, Martin. Religions of the World: A Comprehensive Encyclopedia of Beliefs and Practices. USA: ABC-CLIO, 2010. S. 634–635. (anglicky)
↑ abOGDEN, Schubert M. The Understanding of Christian Faith. USA: Wipf and Stock Publishers, 2010. S. 74. (anglicky)