Kefalos (řeckyΚέφαλος) je nejzápadnější obecní komunita na řeckém ostrově Kós. Leží na stejnojmenném poloostrově 3,5 km jihozápadně od 1,6 km široké šíje; 43 km (33 km vzdušnou čarou) od města Kós, v jihozápadní části ostrova.
Dělí se na dvě části: Samotný Kefalos, který je postaven na kamenné výšině (asi 100 m n. m.); a pobřežní část u zálivu Kamari, která je využívána jako letovisko, tu tvoří sídla Kampos, Onia a Kamari.
Kefalos
V horní části komunity, sídle Kefalos, se nachází většina služeb pro domácí, kterých tam také 2 156 (2011) žije.
Zřícenina hradu Kefalos
Na skalnatém výběžku se nachází zřícenina byzantského hradu. První zmínka o něm je z roku 1271, od roku 1315 byl v ochraně rytířů řádu svatého Jana.[1] Během turecké invaze roku 1457 sloužil jako dočasný úkryt obyvatelům ostrova.[2] Při další turecké invazi roku 1505, byl hrad opuštěn, protože jeho opevnění nevyhovovalo. Od roku 1522 byla oblast pod kontrolou Osmanské říše a po roce 1526 o hradu nejsou další záznamy.[1]
Větrný mlýn
Nachází se zde starý větrný mlýn, který byl v letech 2014-2020 renovován.[3] Nedaleko se nachází i tradiční dům, malé muzeum, které prezentuje venkovský život v minulosti.[4][2]
Kampos, Onia a Kamari
V těchto sídlech na pobřeží zálivu Kamari jsou převážně hotely, bary a restaurace. Táhnou se u nich asi 2 km pláží.
Naproti ostrůvku Kastri se přímo na pláži nachází zřícenina raně křesťanské Baziliky svatého Štěpána, která pochází z 5. nebo 6. stol. V blízkosti stávala ještě druhá bazilika. Jejich základy jsou na žulové skále vynořující se z moře. Byly zničeny při zemětřesení v roce 554. Areál byl objeven italskými archeology v roce 1932.[6][7][8][9][10]
Kastri a Kaple svatého Mikuláše
Naproti plážím se v zálivu nachází skalnatý ostrůvek Kastri, na kterém se vyjímá modro-bílá Kaple svatého Mikuláše, patrona řeckých námořníků.[11]
Okolí obce
Jižně od města se na poloostrově nacházejí hory Zini (362 m n. m.) a Latra (426 m n. m.).
Památky
starobylá Palatia
jeskyně v Aspri Petra
klášter Agios Ioannis (Thimianos)
Pláž Mikro Limanaki na severu poloostrova Kefalos.
↑ Kefalos a nálezy, bazilika, chrám, Palatia: Kefalos a památky, 1. část. www.kos-web.cz [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
↑ Kefalos a hřbitov, bazilika, pevnosti: Kefalos a památky, 2. část. www.kos-web.cz [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
↑CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Bazilika sv. Štěpána, Basilika Agios Stefanos, Βασιλική Άγιος Στέφανος. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
↑Γενική απογραφή του πληθυσμού της Δωδεκανήσου ενεργηθείσα την 19η Οκτωβρίου 1947 [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 14. Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Πληθυσμός της Ελλάδος κατά την απογαφήν της 7ης Απριλίου 1951 [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 193. Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Αποτελέσματα της απογραφής πληθυσμού - κατοικιών της 19ης Μαρτίου 1961 [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 268 (338). Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Αποτελέσματα απογραφής πληθυσμού - κατοικιών της 14ης Μαρτίου 1971 [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 215 (311). Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Δείτε το έγγραφο στην Αγγλική έκδοση Αποτελέσματα απογραφής πληθυσμού - κατοικιών της 5ης Απριλίου 1981 [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 438. Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Πραγματικός πληθυσμός της Ελλάδος κατά την απογραφή της 17ης Μαρτίου 1991 κατά νομούς, επαρχίες, δήμους, κοινότητες και οικισμούς [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 69 (71). Dostupné online. (řecky, francouzsky)
↑Πραγματικός πληθυσμός της Ελλάδος κατά την απογραφή της 18ης Μαρτίου 2001 κατά νομούς, δήμους, κοινότητες, δημοτικά/κοινοτικά διαμερίσματα και οικισμούς [online]. Εθνική Στατιστική Υπηρεσία της Ελλάδος [cit. 2023-07-07]. S. 69 (71). Dostupné online. (řecky, anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kefalos na Wikimedia Commons