Kašpar Pluh z Rabštejna
Rodový erb Pluhů z Rabštejna
Úmrtí	1585
Povolání	politik a podnikatel
Choť	Magdalena z Schaunbergu (od 1537)
Rodiče	Kryštof Pluh z Rabštejna a Siguna Šliková z Pasounu a Holíče
Příbuzní	Hanuš Pluh z Rabštejna (strýc z otcovy strany)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašpar Pluh z Rabštejna a Bečova (německy Kaspar Pflug von Rabenstein zu Petschau, † 1585, Falknov) byl šlechtic ze starého českého rodu Pluhů z Rabštejna, pán z Rabštejna-Bečova. Zastával vysoké úřady v Českém království za vlády Ferdinanda I.

Narodil se jako syn Kryštofa Pluha z Rabštejna-Kočova († 1519 nebo kolem roku 1526) a jeho manželky hraběnky Siguny Šlikové, dcery hraběte Kašpara II. Šlika z Pasounu a Holíče († asi 1516) a hraběnky Alžběty z Gutštejna-Vrtby.^[1] Jeho matka byla příbuznou hraběte Kašpara Šlika († 1449), kancléře Svaté říše římské, a Jindřicha II. Šlika († asi 1448), freisinského knížete-biskupa v letech 1443–1448.

Kašpar zdědil majetek po svém velmi bohatém bezdětném strýci Hanuši Pluhovi z Rabštejna († 1537), zemském maršálkovi a nejvyšším kancléři Českého království. Ten se díky vlastnictví zinkových dolů v západních Čechách stal jedním z nejbohatších českých šlechticů. Kolem roku 1495 koupil město Bečov nad Teplou a přestavěl zdejší hrad vypálený husity. Své statky odkázal svému synovci Kašparovi, který je dále úspěšně spravoval.

V době Šmalkaldské války vedl Kašpar povstání hornolužického protestantského Šestiměstí v letech 1546/47. Po potlačení vzpoury český král a pozdější císař Ferdinand I. zkonfiskoval veškerý jeho majetek a Kašpar Pluh se musel vystěhovat ze země.

Za císaře Maxmiliána II. byl opět rehabilitován a získal zpět své úřady a statky kromě Bečova.

Kašpar Pluh z Rabštejna-Bečova zemřel bezdětný v roce 1585 ve Falknově v západních Čechách jako poslední člen svého rodu. Česká linie rodu Pluhů z Rabštejna vymřela na konci 16. století.

Kašpar Pluh z Rabštejna na Bečově se dne 4. srpna 1537 (nebo 1572) oženil s Magdalenou ze Schaunbergu († kolem roku 1560 nebo prosinec 1563), dcerou hraběte Jiřího III. ze Schaunbergu (1472–1554) a Jenovéfy († ) z Arco 1554). Manželství zůstalo bezdětné.^[2]

• Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, Neustadt an der Aisch 1973, Pflug von Rab(en)stein in Böhmen (Pluh z Rab(s)steyna) Seite 225 bis 227 mit Wappenbeschreibung und zahlreichen weiterführenden Quellen, ISBN 3-7686-5002-2
• Karen Lambrecht: Rab(en)stein. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 74 f.
• Theodor Neumann: Beiträge zur Geschichte des Schmalkaldischen Krieges, der Böhmischen Empörung von 1547, sowie des Pönfalles der Oberlausitzischen Sechsstädte in demselben Jahre. Görlitz 1848

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Каспар Пфлуг фон Рабенщайн-Печау na bulharské Wikipedii.