Existence kašny na náměstí T. G. Masaryka (v historických dobách jednoduše označovaného jako rynek či Marktplatz, jméno po osobě náměstí poprvé dostalo až za německé okupace coby Adolf-Hitler-Platz, po druhé světové válce to bylo napřed náměstí Dr. Edvarda Beneše a posléze náměstí Mírové) je spjata s přestavbou centra města v první polovině 19. století.[3] Podoba města byla v předchozích staletích ovlivněna četnými požáry. K velkým pohromám došlo například v letech 1515, 1614, 1787 a 1820.[4] Po posledně zmíněném ničivém požáru, v jehož důsledku mj. zanikly zbytky gotického farního kostela svatého Petra a Pavla, poškozeného již v roce 1787, město vydalo 21. června 1820 stavební vyhláška, kterou byly stanoveny podmínky pro výstavbu nových domů. Jednou z těchto podmínek bylo, že městské domy musí být postaveny výhradně z kamene.[3]
Náměstí T. G. Masaryka s kašnou, sloupem Nejsvětější Trojice a radnicí
V České Lípě, stejně jako v jiných městech, bylo hlavní náměstí místem, kde byl zdejším obyvatelům k dispozici centrální zdroj vody. V průběhu 19. století zde vznikly postupně tři veřejné zdroje pro odběr vody. Z uvedených tří vodních zdrojů se na náměstí dochovala pouze městská kašna, do níž byla pomocí dřevěného potrubí přiváděna voda z Cihlářského rybníčku, nacházejícího se v místech českolipského Městského parku.
Kašna si až do 21. století uchovala svou původní podobu, kterou jí dali v roce 1837 kamenosochaři z Hořic v Podkrkonoší.[3] Letopočet „1837“ je mj. uveden i ve střední části severního pole oktagonu.[1] Tato zdobná vodní nádrž byla podle čtyř ryb, z jejichž tlam tryská voda, tradičně označována jako „kašna s delfíny“, ač tyto umělecky ztvárněné ryby mají se skutečnou podobou delfínů pramálo společného.[1][3]
Kromě této kašny ještě na náměstí před radnicí stála až do konce 19. století pumpa, do které byla přiváděna voda z oblasti prameniště pod Špičákem. Další podobná pumpa byla na druhém konci náměstí mezi kašnou s delfíny a ústím Mikulášské ulice.[3]
Českolipské náměstí na pohlednici z roku 1899, v popředí pumpa u radnice
Po druhé světové válce byla kašna dlouho mimo provoz a až v první polovině 70. let proběhla její náročná rekonstrukce. Opravy byly slavnostně dokončeny v květnu roku 1975 u příležitosti 30. výročí osvobození Československa. Rekonstrukce byla opět dílem kamenosochařů z Hořic v čele s arch. Stanislavem Fiutowským, učitelem z hořické Střední průmyslové školy kamenické.[3] K pokračování restaurátorských prací došlo v roce 1993 a další opravy, zahrnující očištění a zpevnění kamene a výměnu litinové vany, byly naplánovány na rok 2015.[1][5]
Další kašnou v centru České Lípy byla takzvaná Mohauptova kašna, kterou vybudovali v roce 1924 v Městském parku členové českolipského Mužského pěveckého sboru na počest nedožitých sedmdesátin svého sbormistra a místního hudebního skladatele Franze Mohaupta.[6]
Popis
Pískovcová kašna na půdorysu osmiúhelníku je umístěna uprostřed západní poloviny náměstí T. G. Masaryka.[7] Oktogonální nádrž, doplněná středovým sloupem, je postavená na kamenném fundamentu, vyrovnávajícím sklon zdejšího terénu. Kolem válcovitého centrálního sloupu, sestávajícího z patky, střední části a římsy, jsou čtyři předsunuté pilíře, na kterých jsou umístěni takzvaní „delfíni“. Na sloupu nad ocasy těchto delfínů jsou plasticky vyobrazeny trojzubce. Horní část sloupu je opatřena vlysem s ozdobnými palmetami a stylizovanými trojlisty. Nad vlysem je profilovaná římsa se stříškou, po okrajích obklopenou zahrocenými obloučky. Na samém vrcholu sloupu je umístěna ozdoba ve tvaru piniové šišky.[1]
↑Památkový katalog: Česká Lípa [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
↑ abcdefKRATOCHVÍL, Jiří. Náměstí [online]. Česká Lípa: bohmischleipa.cz, 2008-05-05 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
↑KIBIC, Karel; FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska I-II. Vývoj radnic. Katalog historických radnic. 1. vyd. Praha: Libri, 2009-2010. 479 s. ISBN978-80-7277-438-8. S. 354.
.jpg)
