Zámeček vznikl v rámci Lednicko-valtického areálu na počátku 19. století. Stavba byla realizována za polního maršála Jana I. z Lichtenštejna v letech 1817–1818 podle plánů knížecího stavebního ředitele a architekta Josefa Kornhäusela. Dokončení prací proběhlo v roce 1819 za dalšího knížecího stavebního ředitele a architekta Franze Engela.[1][2]
První výrazná oprava proběhla v letech 1843–1844. Mnoho okapových žlabů z bílého plechu bylo poškozených, takže do budov vnikala voda. V zadním traktu se nacházela dvě boční křídla, jež zahrnovala stáj pro dobytek, komoru myslivce a jeho byt. Tyto prostory se musely nově pokrýt pálenými taškami místo dosavadního šindele. Další renovace probíhaly v letech 1853–1863. Šlo o menší opravy objektu – respektive myslivny. Bylo nutno vyměnit zbytek střešního šindele, vyčistit a v některých částech i vyměnit okapy. Největší pozornost celé stavbě byla věnována v 1905–1907 za Jana II. knížete z Liechtensteina. Tehdy byly restaurovány též původní reliéfy od sochaře Josepha Kliebera a současně zde byly umístěny další dva pěkné, podlouhlé reliéfy s loveckými motivy Lovu na jelena a Lovu na divokého kance. Tato nově osazená kamenná výzdoba pocházela z počátku 19. století a byla vytvořena pravděpodobně některým ze žáků uvedeného sochaře Josepha Kliebera. Do roku 1907 byla navíc umístěna na lichtenštejnském zámku v dolnorakouském Seebensteinu. Renovační práce provedl sochař Ludwig Wilhelm Stürmer.[1]
Po druhé světové válce byl Lichtenštejnům majetek zkonfiskován a novým vlastníkem se stal stát. Tehdy prošel objekt poslední opravou a až do roku 1953 zde bydlel hajný Michal Kycl se svou rodinou. V roce 1953 se zámeček ocitl v pohraničním pásmu a byl přeměněn na skladiště a seník. V roce 1956 objekt vyhořel a poté už nebyl opravován. Následně posloužil jako zdroj stavebního materiálu.[2]
Popis
Katzelsdorfská myslivna se skládala ze dvou částí, hájovny a klasicistního loveckého zámečku. Hájovnu tvořila obytná a hospodářská budova. Hlavní částí interiéru byla rozsáhlá obdélníková Lovecká síň, uzavřená na západě zdí, oddělující ji od zmíněné myslivny, zbytek síně oddělovaly pilíře. Na severu a jihu tyto pilíře oddělovaly od hlavní síně polokruhovité, uzavřené prostory, které v podobě „apsid“ vybíhaly v exteriéru z hlavní budovy.[2]
Zatímco v pravém křídle přilehlé myslivny byl byt pro myslivce, levé sloužilo jako stáj pro dobytek, než bylo (částečně) přebudováno na další komory pro hajného. V objektu myslivny nemohla chybět spíž, komora a kuchyně, uprostřed které stával dlouhý stůl s dřevěnými lavicemi. Dále kachlová kamna, která vytápěla celou stavbu, stěny zdobilo paroží. Též zde měl hajný jsou ložnici, pokoj a pracovnu, ve které se nacházel masivní vyřezávaný stůl, židle a starodávné křeslo, v rohu stála skříň. Čalounění bylo v zelené barvě. Po stěnách visela spousta loveckých trofejí.[1]
Současný stav
Katzelsdorfská myslivna - současný stav po rekonstrukci pozůstatků stavby
V květnu roku 2020 se započalo s postupnou revitalizací místa. Došlo k vykácení náletových dřevin a odstranění sutin a zeminy. Pozůstatky stavby jsou volně přístupné. U základů stojí tabule, na které si lze nejen přečíst historii objektu, ale také si prohlédnout fotky zámečku. Od 10. července 2021 je areál chráněn jako kulturní památka České republiky.
Odkazy
Reference
↑ abcLYČKA, Daniel. Katzelsdorfský zámeček s myslivnou u Valtic. Jižní Morava. 2014, roč. 50, s. 119–137.
↑ abcLYČKA, Daniel. Několik poznámek k zaniklému Katzelsdorfskému loveckému zámečku u Valtic. Jižní Morava. 2017, roč. 53, s. 243–253.
