Katedrála svatého Jakuba v Innsbrucku
Místo
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Souřadnice	47°16′9,68″ s. š., 11°23′39,03″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	salcburská
Diecéze	innsbrucká
Datum posvěcení	1724
Architektonický popis
Architekt	Johann Jakob Herkomer
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1717–1724
Další informace
Kód památky	64166
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Innsbrucká katedrála, známá také jako katedrála svatého Jakuba (německy: Dom zu St. Jakob) je barokní katedrála římskokatolické innsbrucké diecéze v rakouském městě Innsbruck. Je zasvěcená Jakubovi Staršímu.

Katedrála byla postavena podle návrhů architekta Johanna Jakoba Herkomera v letech 1717 až 1724 na místě románského kostela z 12. století (nejstarší zmínka o tomto kostele pochází z roku 1180 a jeho podoba se dochovala mj. díky malbě Albrechta Dürera; poničilo ho zemětřesení v roce 1689).^[1] Interiér dnešního barokního chrámu je uzavřen třemi klenutými klenbami lodi a kupolí s lucernou nad kněžištěm. Díky svému honosnému baroknímu interiéru, který je z velké části dílem bratří Asamů, je kostel sv. Jakuba považován za jednu z nejvýznamnějších barokních staveb v Tyrolsku. Nad hlavním oltářem je vystaven obraz Maria Hilf (Marie Pomocná) od Lucase Cranacha staršího z doby kolem roku 1530. Je považován za jeden z nejuctívanějších mariánských obrazů v křesťanstvu. V severní lodi se nachází také baldachýnová hrobka arcivévody Maxmiliána III., velmistra Řádu německých rytířů, z roku 1620. Císařská rodina věnovala také cenné votivní dary. Císařovna Marie Terezie věnovala u příležitosti narození svého nejstaršího syna stříbrnou plastiku dítěte v zavinovačkách a také slavnostní roucho. Interiér byl nakonec dokončen v roce 1732. Kostel byl během druhé světové války těžce poškozen, ale v letech 1946 až 1950 byl obnoven. Status katedrály získal v roce 1964.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála v Innsbrucku na Wikimedia Commons