Kate Rice
Narození	22. prosince 1882 St. Marys, Ontario Kanada Kanada
Úmrtí	3. ledna 1963 (ve věku 80 let) nebo 2. ledna 1963 (ve věku 80 let) Minnedosa, Manitoba Kanada Kanada
Alma mater	Torontská univerzita
Povolání	prospektorka, vychovatelka, objevitelka a spisovatelka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kate Rice (22. prosince 1882 St. Marys – 3. ledna 1963 Minnedosa) byla kanadská prospektorka, dobrodružka a spisovatelka z Ontaria, která se usadila a těžila horniny v severní Manitobě. Stala se známou pro svůj dobrodružný život, brilantní mysl, sošnou krásu a úspěch v mineralogickém průmyslu, kterému se v té době věnovalo jen velmi málo žen.

Narodila se v roce 1882. Jejími rodiči byli Henry Lincoln Rice (1857–1933) a Charlotte „Lottie” Rice (1862–1941) rozená Carter. Rodina patřila k vyšší střední třídě St. Marys v Ontariu. Její otec se jako obchodník s obilím, který po smrti svého tchána, zakladatele rodinného podniku George Cartera (1826–1899), rodáka z irského Tipperary, zdědil celý podíl ve společnosti Carter Milling Co., potýkal s měnícím se obchodním prostředím.

Dědeček Kate Rice z otcovy strany, reverend Dr. Samuel Dwight Rice (1815–1884), byl pokrokový metodistický duchovní, který v Hamiltonu založil vysokou školu pro ženy.^[1] Henry L. Rice naučil svou dceru v šesti letech jezdit na kánoi. Společně tábořili podél Řeky svaté Marie, kdy jí vyprávěl příběhy o Danielu Boonovi^[2] a vštípil jí celoživotní zájem o dobrodružství a přírodu.^[3]

Rice studovala na Torontské univerzitě a dvakrát získal stipendium Edwarda Blakea. Studovala matematiku, fyziku a astronomii. Promovala v roce 1906.^[4] V roce 1908 se přestěhovala na západ do Tees v Albertě, kde učila na letní škole. Poté přijala místo profesorky matematiky na Albert College v Belleville v Ontariu. V letech 1911 a 1912 pak učila v Yorktonu v Saskatchewanu,^[3] kde začala objevovat kanadské Skalisté hory. Věnovala se horolezectví, především v Kaskádovém pohoří. To se stalo její vášní a později se stala členkou Alpského klubu Kanady.

Ve svých 29 letech se rozhodla, že chce založit usedlost a podílet se na otevření „nové hranice” Kanady na severu. Protože až do roku 1929 nebyly ženy v Kanadě považovány za právnické osoby a nemohly tedy vlastnit nemovitosti ani mít právní nárok na usedlosti,^[5] Kate požádala svého bratra Lincolna, aby pro ni na své jméno zakoupil 6 km severně od města The Pas v Manitobě. V roce 1913 začala farmařit.^[6]

Krátce poté, co se Rice přestěhoval do The Pas, se objevily zprávy o objevu zlata 90 km severně u jezera Beaver Lake. Kate Rise začala studovat prospekci a četla vše, co našla o geologii. Spřátelila se s místními Cree, naučila se jejich jazyk a lovila a chytala zvířata do pastí. V roce 1914 si půjčila peníze, tzv. „grubstake”, od starého přítele ze studií^[4] a najala si creeského průvodce, aby ji na psím spřežení odvezl na sever k Beaver Lake. Poté se vydala na kánoi dále na sever do Brochetu, kde začala s prospektorskou činností. Při této první výpravě objevila u jezera Reindeer Lake zinkové naleziště, ale nárok na něj neohlásila, protože do oblasti nevedla železnice a bylo by obtížné ji rozvíjet.^[7]

V roce 1915 se vydala s vlastním psím spřežením prozkoumat oblast Beaver Lake, kde podávala své první nároky na povolení těžby.^[1] V této době si najala „Starého Isaaca”, místního staršího Cree, aby ji naučil jak chytat do pastí, lovit, řídit psí spřežení a střílet. Místní Creeové jí říkali „Mooniasquao” (Bílá žena).^[4]

Následujícího roku uzavřela partnerství s Richardem „Dickem” Wooseyem.^[8] Woosey byl veteránem britského 18. královského husarského pluku, který bojoval ve druhé búrské válce, v Indii a podél afghánských hranic.^[7] Oba společně postavili odlehlou chatu a pracovali jako tým, až do Wooseyovy smrti v roce 1940. Ačkoli se často spekulovalo o jejich osobním vztahu, Kate vždy trvala na tom, že byl čistě profesionální.^[1] V roce 1917 podala další nároky na povolení těžby u jezera Herb Lake, které nechala vyměřit, prokázat a ocenit. Několik desetiletí poté prováděla průzkum v oblastech Wekusko Lake, Herb Lake a Snow Lake a také v minerálních pásmech Burntwood a Flin Flon.^[3]

V roce 1928 navštívila Toronto, kde si začala získávat pozornost médií jako „nejpitoresknější návštěvnice”, která získala své jméno v notoricky drsném světě severského lovu a prospektorství. Kate Rice bylo těžké přehlédnout, měřila metr osmdesát a měla vyčesané zlatavé blond vlasy. Ještě několik let poté ji deník Toronto Star pronásledoval při jejích pravidelných návštěvách za rodiči na jihu a mezinárodní tisk až v Austrálii pravidelně zaznamenával její výkony. Kate Rice občas psala pro Toronto Star dobře přijímané články o tématech, která ji zajímala více než bulvár.

Rice bylo jednou nabídnuto 500 000 dolarů za jeden z jejích článků, ale rozhodla trvat na dvojnásobku částky. Kupec nakonec od koupě odstoupil a Kate dokázala článek prodat pouze za 20 000 dolarů společnosti International Nickel (INCO).^[9] Rice a Wooseyho později zažaloval C. E. Hermann, její bývalý společník, za porušení smlouvy týkající se jiného nároku na těžbu, který byl oceněn (na určitou dobu) na 5 milionů dolarů.^[2] Její četné objevy mědi a niklu nakonec vedly k rozvoji velkých důlních provozů a vzniku těžebního centra Thompson v Manitobě. Rice se také pokusila o získání dalších pohledávek.^[7]

Od roku 1940 žila ve srubu na svém ostrově na jezeře Wekusko, kde psala, zahradničila, rybařila, lovila a prováděla geologický průzkum na své malé 12stopé plátěné kánoi „Duckling” (Kachňátko).^[10] Napsala několik článků do vědeckých časopisů o meteorologických a astronomických pozorováních, která uskutečnila na svých cestách po kanadském severu. Vydala o nich také několik publikací. Proslavila se také schopností vychovávat a cvičit psy pro spřežení a dovedností je řídit, aniž by se uchýlila k použití biče.^[11]

Po tolika letech života v izolaci na svém ostrově se začala obávat o vlastní duševní zdraví. V roce 1960 ve věku 77 let opustila divočinu a ubytovala se v Brandonském ústavu pro duševně choré. Po vyšetření ji lékaři ujistili, že není blázen, ale spíše „jen prospektorka”.^[2] Přesto se v roce 1962 přestěhovala do pečovatelského domu v Minnedose v Manitobě, kde o rok později zemřela. Nakonec zůstala bez prostředků a byla pohřbena v neoznačeném hrobě.^[3]

Ostrov, na kterém Kate Rice žila na jezeře Wekusko, byl v roce 1946 oficiálně uznán pod názvem Rice Island.^[12] V roce 2013 byla na ostrově instalována pamětní deska s nápisem: „Na památku Kathleen „Kate” Rice. Za polární záře, která osvětlovala její průkopnickou cestu, promlouvala její odvaha a etika, zatímco její činy a prospektorská činnost pomohly definovat Sever, který známe.”^[13]

V roce 2009 se noviny ze Snow Lake Underground Press postavily do čela kampaně na získání finančních prostředků, aby na hrobě Kate Rice v Minnedose vztyčili náhrobní kámen s nápisem „Prospektorka a průkopnice Severu, výjimečná žena divočiny”.^[2] Podobný kámen byl vztyčen v The Pas na hrobě Dicka Wooseyho.^[7]

V roce 2013 byla Kate Rice uvedena do Kanadské hornické síně slávy.^[14]

Jeden z příbuzných věnoval její dokumenty, včetně nepublikovaných pamětí a kreseb, do archivu Manitobské univerzity.^[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kate Rice na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kate Rice na Wikimedia Commons