Katarina Frostensonová
Narození	5. března 1953 (71 let) Brännkyrka parish
Povolání	jazykovědkyně, básnířka, překladatelka, dramatička, esejistka, spisovatelka a dramaturgyně
Alma mater	Stockholmská univerzita
Témata	poezie, literatura, překlady z francouzštiny a překlady do švédštiny
Ocenění	Gerard Bonnier Poetry Award (1988) Velká cena Devíti (1989) Sveriges Radio's Poetry Prize (1996) Litteris et Artibus (2007) Literární cena Severské rady (2016) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Jean-Claude Arnault
Rodiče	Georg Frostenson
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alma Katarina Frostenson Arnault (* 5. března 1953 Stockholm) je švédská spisovatelka.

První básnickou sbírku vydala v roce 1978. Její poezie se vyznačuje věcným jazykem a metaforickou střídmostí, otázky identity moderního člověka se prolínají s ohlasy mytologie.^[1] Frostensonová přeložila do švédštiny knihy Marguerite Durasové a Georgese Batailla. Psala také hry pro Královské dramatické divadlo a je autorkou libreta k opeře Staden.^[2] Za své knihy získala Velkou cenu Devíti, Bellmanovu cenu a Literární cenu Severské rady. Byl jí také udělen Řád čestné legie a medaile Litteris et Artibus.

V roce 1992 se stala členkou Švédské akademie. Jejím manželem je fotograf francouzského původu Jean-Claude Arnault. Spolu vydávali knihy a provozovali prestižní stockholmskou kulturní instituci Forum. V dubnu 2018 propukl ve Švédské akademii skandál spojený se zneužíváním moci. Frostensonová byla obviněna, že informace ze zákulisí akademie využívala k sázení na laureáty literárních cen a převáděla veřejné finance na konto organizace Forum. Zároveň osmnáct žen prohlásilo, že je Arnault na akcích ve Foru sexuálně obtěžoval.^[3] Tři členové akademie v důsledku odhalení rezignovali, Frostensonová musela pozastavit činnost a Nobelova cena za literaturu nebyla v roce 2018 udělena.^[4] V prosinci 2019 Frostensonová rezignovala na své křeslo v akademii, kde se její nástupkyní stala Tua Forsströmová. Frostensonová však všechna obvinění odmítla a vydala knihu K, v níž podala svoji verzi události.

Katarina Frostensonová je neteří autora náboženské literatury Anderse Frostensona.

• I mellan (1978)
• Raymond Chandler och filmen (1978)
• Lars Ahlins Huset har ingen filial (1978)
• Rena land (1980)
• Den andra (1982)
• I det gula: tavlor, resor, ras (1985)
• Samtalet (1987)
• Stränderna (1989)
• Moira (1990)
• Joner (1991)
• Berättelser från dom (1992)
• Tankarna (1994)
• Jan Håfström: en diktsvit till Jan Håfström och till verk av honom (1994)
• Vägen till öarna (1996)
• Korallen (1999)
• Kristallvägen/Safirgränd (2000)
• Endura (2002)
• Karkas : fem linjer (2004)
• Ordet : en passion (2006)
• Tal och regn (2008)
• Flodtid (2011)
• Tre vägar (2013)
• Sånger och formler (2015)
• Sju grenar (2018)
• K (2019)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katarina Frostensonová na Wikimedia Commons
• Nordic women’s literature