Čtvrť založili v době Britské mandátní Palestiny bohatí arabští obchodníci z Jeruzaléma. Šlo tehdy o jednu z nejpřepychovějších čtvrtí města. Říkalo se jí Květinová zahrada Jeruzaléma. Ve středu nové čtvrtě stál klášter San Simon. Zde se během války za nezávislost v roce 1948 odehrávaly těžké boje, protože klášter ležel na výrazném terénním hřbetu, jenž umožňuje ovládat jižní přístup do města. Poté, co Izraelci bitvu o klášter vyhráli, skončilo i arabské osídlení v Katamonu. Od roku 1952 zde začala hromadná bytová výstavba, která podstatným způsobem rozšířila zastavěné území čtvrti. Ta byla rovněž oficiálně přejmenována na Gonen (גונן). Název je ale pouze oficiální a není všeobecně používán.[3]
Rozrůstání původního Katamonu po roce 1952 se odehrávalo formou budování autonomních bytových souborů nazývaných Katamonim (nebo Gonenim). Některé z nich mají urbanistický charakter samostatné městské čtvrti, jako například Katamon Zajin (zvaný též Pat). Podobně Katamon Chet vyrostl koncem 50. let 20. století podél ulic Rechov ha-Šomer a Rechov na-Notrim a Katamon Tet v polovině 60. let 20. století jako soubor dlouhých bytových domů s malými byty, které mnohde zůstávají dodnes ve státním vlastnictví a ještě koncem 90. let 20. století byly použity pro rychlé ubytování židovských imigrantů. Populace je smíšená, tvořená sekulárními, nábožensky sionistickými i ultraortodoxními rodinami.[3][4]Katamon Chet je nazýván San Simon a navazuje na starší areál kláštera San Simon.