"Kastlové okno" (germanismus) v posledních dvou stech letech nejobvyklejší konstrukce okna v podmínkách středoevropského klimatu. Správný a spisovný český název je dvojité okno, ten je však v praxi téměř neužívaný, proto také velmi málo známý. Snadno by také mohlo dojít k záměně s pojmem zdvojené okno, které má ale zcela jinou konstrukci a je v principu jiné. Pojmenování kastlové okno je v praxi jednoznačně srozumitelné.

Kastlové okno je druh okenní konstrukce která se vyvíjela postupně od novověku v podmínkách kontinentální Evropy. Tak jak rostly nároky na zlepšení tepelné izolace staveb a také jak se zvětšovala velikost oken. Smyslem této konstrukce bylo dosáhnou lepší tepelné izolace než tomu bylo u oken s jedním křídlem a jednoduchým zasklením. Jde tedy o dvě křídla za sebou se vzduchovou mezerou, která pak slouží jako jistý izolant.

Původně šlo o dva samostatné pevné rámy při vnější hraně fasády a vnitřní hraně. Ty byly samostatně osazeny ve stěně. Tento typ dvojitého okna se nazývá špaletové. Během 19. století se vyvinula konstrukce, kdy původně samostatné jednoduché rámy byly silnou deskou ("fošnou" nebo "futernicí") spojeny v jeden celek – skříňovou konstrukci ("kastl"), která byla pak již jako hotový, v dílně dokončený celek osazena do stavby a zaomítána. Spojující deska je pak vlastně deštěním špalety.

V posledních třiceti letech ztrácel princip "kastlového okna" na významu. Je stále více nahrazován systémy sofistikovaných konstrukcí s dvojskly a trojskly, oddělenými komorami rámu, důkladným těsněním a účinnými systémy kování.

Kouřil Jan: Stavební truhlářské konstrukce. Praha ÚUV 1935