Stálezelené stromy nebo výjimečně i keře se střídavými nebo vstřícnými složenými listy s opadavými palisty nebo bez palistů.
Vysoké stromy nezřídka s opěrnými pilíři.
Listy jsou zubaté nebo vroubkované, nejčastěji trojčetné, někdy redukované na jediný lístek.
Květy jsou velké a nápadné, oboupohlavné, pravidelné, v koncových hroznech. Kalich je z 5 (výjimečně 6) srostlých lístků. Koruna
je z 5 (6) lístků volných nebo srostlých na bázi.
Tyčinek je mnoho, jsou na bázi srostlé do prstence a nejčastěji opadávají vcelku společně s korunou, nejvnitřnější tyčinky jsou
kratší, sterilní a produkují nektar. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 až 20 plodolistů a se stejným počtem komůrek a
volných čnělek. V každém plodolistu je 1 vajíčko. Plod je peckovicovitý, rozpadající se na jednosemenné díly
(merikarpia).
Rozšíření
Karyokarovité se vyskytují v tropické Americe od Kostariky po Paraguay a Brazílii. Centrum druhové diversity je v deštném
pralese Amazonie, na zaplavovaných i nezaplavovaných půdách.
Ekologické interakce
Květy rodu karyokar (Caryocar) jsou opylovány netopýry, přilákanými nektarem. Večer se květy vynoří se nad větvovím stromu
a otevírají se, v časném ránu pak koruna vcelku spolu s přirostlými tyčinkami opadává. Květy rodu Anthodiscus jsou opylovány
hmyzem, pravděpodobně ponejvíce včelami.
Plody karyokaru jsou pojídány hlodavci, kteří pravděpodobně také šíří semena.
Taxonomie
V převážné většině dřívějších taxonomických systémů byla čeleď Caryocaraceae řazena do řádu čajovníkotvaré (Theales) v rámci
podtřídy Dilleniidae.
V systému APG došlo v této skupině ke značným přesunům a čeledi bývalého řádu čajovníkotvaré (Theales) se ocitly na
nejrůznějších místech systému vyšších dvouděložných rostlin. Čeleď Caryocaraceae byla přesunuta do řádu
malpígiotvaré (Malpighiales)
Dřevo stromů čeledi karyokarovité je tvrdé, velmi odolné proti hmyzu a je často využíváno ke stavbě lodí.
Semena i dužnina (mesokarp) mnohých druhů rodu karyokar jsou jedlé, druh Carycar nuciferum je za tímto účelem
v tropech občas i pěstován. Z dužniny plodů karyokarů připravují brazilští indiáni kvašený nápoj. Plody obou rodů obsahují
triterpenoidní saponiny a je z nich připravován extrakt používaný jako rybí jed při jednom z tradičních způsobů rybolovu.
Kůra druhu Anthodiscus obovatus je kolumbijskými indiány kmene Tucano používána jako součást šípového jedu, jehož hlavní složkou je výtažek z liány rodu kulčiba (Strychnos).
↑HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN0-691-11694-6.
Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN0-226-28943-5.
Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. ISBN0-915279-52-5
Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN80-200-0939-6.
Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN80-247-0346-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Caryocaraceae na Wikimedia Commons