Karviná město

Možná hledáte: město Karviná.
Karviná město
Výpravní budova v roce 2013
Výpravní budova v roce 2013
StátČesko
MěstoKarviná
Souřadnice49°51′37,12″ s. š., 18°32′48,38″ v. d.
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice336941
TraťPetrovice u Karviné - Karviná město
V provozu od1. září 1898
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karviná město, dříve Fryštát, je obvodem železniční stanice Petrovice u Karviné.[1] Jde o někdejší železniční stanici, která se nachází se nachází v karvinské části Nové Město, ulice Palackého, na pozůstatku železniční trati Petrovice u Karviné – Karviná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly) v km 4,905. V současnosti je tato normálněrozchodná jednokolejná trať využívána pro nákladní dopravu. Pravidelná osobní doprava byla ukončena v roce 1959.[2][3] Do kolejiště stanice je napojena vlečka Kovona Karviná.[4]

Historie

Dostavěním dvou důležitých železnic c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která dosáhla v roce 1855 do Dziedzic, a Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1869 dosáhla Karvinné,[pozn. 1] se okresní město Fryštát ocitlo mimo tyto důležité spoje. Radní z Fryštátu společně se zástupci obcí Staré Město, Ráj a Darkov podali žádost do Vídně o stavbu železnice z Petrovic do Karvinné. Žádost byla schválena 31. prosince 1894, v únoru následujícího roku byl vydán vládou souhlas ke stavbě a v roce 1897 bylo vydáno stavební povolení. První vlak přijel do Fryštátu 1. září 1898.[5] Od 27. května 1962 osobní doprava byla zajištěna autobusovou dopravou, železnice sloužila jen pro nákladní dopravu. Od roku 1974 byla zavedena vlečková obsluha.[2] V roce 2007 byla zpracována studie na revitalizaci tratě a zavedení osobní dopravy do Karviné.[6]

Výpravní budova

Koncové nádraží Karviná město

Výpravní budova byla dostavěna v roce 1898. Je vystavěna z červených neomítaných cihel podle typového projektu třídy IIIc (Normalplan No 37d z roku 1890), varianta s cihelnými šambránami se záklenky. Autorem typových objektů byl architekt Anton Dachler (1841–1921). Jde o patrovou stavbu s rizalit – vestibulem vystupujícím ve střední části, který byl zároveň čekárnou II. a III. třídy a kanceláří. V patře byl dvoupokojový a třípokojový byt s kuchyní a společným příslušenstvím na chodbě.[7] Od roku 1962 s ukončením osobní přepravy je budova výpravny nevyužitá. V roce 2013 byl podán návrh na prohlášení za kulturní památku ČR, návrh nebyl schválen.[8] Majitel výpravny Správa železniční dopravní cesty nabízela budovu k prodeji za jeden milion korun v roce 2015.[9]

V květnu 2021 ve veřejné soutěži výpravní budovu odkoupil spolek S.O.S. Karviná. Jako jediný zájemce za objekt a pozemek zaplatil více než 300 000 Kč.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Do roku 1948 se psala Karvinná se dvěma n.

Reference

  1. ↑ Staniční řád železniční stanice Petrovice u Karviné. Ostrava: Správa železnic, 2022. 
  2. ↑ a b Místní dráha Petrovice - Karviná. zmms.cz [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-01. 
  3. ↑ Správným směrem. spravnym.smerem.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam vleček k 9. lednu 2018 [online]. Drážní úřad, rev. 2018-01-09 [cit. 2018-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31. 
  5. ↑ Železniční trať z Petrovic do Karviné by měla 115 let - Město Bohumín - Zpravodajství - Novinové články. www.mesto-bohumin.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ REVITALIZACE TRATI PETROVICE U KARVINÉ – KARVINÁ-MĚSTO S VYUŽITÍM SYSTÉMŮ VÍCEKOLEJOVÉ DOPRAVY Dostupné online[nedostupný zdroj]
  7. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 37. 
  8. ↑ JANUSZEK, Tomáš. Staré karvinské nádraží památkou nebude. Karvinský a havířovský deník. 2013-07-26. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. 
  9. ↑ JANUSZEK, Tomáš. Tak potřetí: Kdo koupí staré nádraží?. Karvinský a havířovský deník. 2015-10-28. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. 
  10. ↑ JANUSZEK, Tomáš. Povedlo se. Lidé v Karviné se složili na koupi starého nádraží a zachránili ho. Moravskoslezský deník. 2021-05-26. Dostupné online [cit. 2021-10-01]. 

Externí odkazy