Karol Medvecký

Karol Medvecký
Karol Medvecký
Karol Medvecký
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1920
Stranická příslušnost
ČlenstvíSĽS
ČSL
Narození10. června 1875
Dolná Lehota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. prosince 1937 (ve věku 62 let)
Bojnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik, katolický kněz, etnograf a historik
Náboženstvíkatolická církev
CommonsKarol Anton Medvecký
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Medvecký, též Karol Anton Medvecký[1] (10. června 1875 Dolná Lehota[1] – 12. prosince 1937 Bojnice[1]), byl slovenský a československý římskokatolický kněz, etnograf, publicista a politik; předák Slovenské ľudové strany, poslanec Revolučního národního shromáždění a později politik za Československou stranu lidovou na Slovensku.

Biografie

V roce 1899 dokončil studia teologie na bohosloveckém semináři v Banské Bystrici. Věnoval se etnografické a vlastivědné práci. Byl předním aktivistou Muzeální slovenské společnosti. Angažoval se v Slovenské ľudové straně, byl jejím spoluzakladatelem a signatářem žilinské porady, kde byla strana formálně ustavena. Byl tajemníkem strany. V roce 1918 patřil mezi signatáře Martinské deklarace, kterou se slovenská politická reprezentace přihlásila ke společnému státu s Čechy. Stal se tajemníkem Slovenské národní rady.[2][3]

Zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za slovenský klub (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Mandátu poslance se ujal v lednu 1919. Byl povoláním tajemníkem Slovenské národní rady.[5]

V roce 1918 se stal vládním referentem pro církevní záležitosti na ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska.[2] Podílel se na reformě církevní správy v novém státě a měl značný vliv na personálním obsazení biskupských postů na území Slovenska (dosavadní biskupové byli prouhersky, respektive promaďarsky, orientovaní).[6]

Počátkem roku 1920 se v československém parlamentu podílel na přípravě finálního znění československé ústavy. Byl členem šestičlenného užšího komitétu (jako jediný Slovák).[7] Při projednávání jazykových otázek v ústavě žádal změnit formulaci československý jazyk na český a slovenský jazyk. V tomto měl podporu i dalších členů slovenského poslaneckého klubu, ale ministr Antonín Švehla a další koaliční politici to odmítali a nakonec se tak v ústavě objevilo spojení československý jazyk.[8]

Poté, co se rozpadla aliance Slovenské ľudové strany (brzy nato přejmenovaná na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu) a převážně české Československé strany lidové, přešel k Československé straně lidové a roku 1925 byl místopředsedou její organizace na Slovensku.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b c Medvecký, Karol Anton, 1875-1937 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 65–66. 
  4. ↑ Karol Medvecký [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 87. 
  7. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 83. 
  8. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 90–91. 

Externí odkazy