Karl Wilfert
Narození	17. února 1879 Cheb
Úmrtí	17. ledna 1932 (ve věku 52 let) Cheb
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař, učitel a kameník
Rodiče	Karl Wilfert[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Wilfert mladší, také Josef Karel Wilfert (17. února 1879 Cheb nebo Krásno^[2] – 17. ledna 1932 Cheb) byl česko-německý sochař období secese a realismu, a pedagog.

Pocházel z rodiny chebského sochaře Karla Wilferta staršího (1847–1916), v jehož dílně se od dětství učil kameníkem a sochařem. Ve 14 letech odešel do Prahy studovat dekorativní sochařství na Uměleckoprůmyslové škole, absolvoval u Stanislava Suchardy. V letech 1895–1901 vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze ve třídě profesora Josefa Václava Myslbeka. Za svou školní práci, sochařskou kompozici Svět práce, byl při studiu oceněn první a druhou státní cenou. Dále absolvoval několik studijních cest, rád jezdil do Itálie a do Francie. Od roku 1904 bydlel v Praze – Bubenči v domě čp. 216/VII v ulici Jana Zajíce. Dal si postavit vilu podle projektu Josefa Zascheho letech 1908 – 1909 dva roky učil v Praze 7 Na Špejchaře v Modrém domě čp. 291/VII, který dal postavit pro svou rodinu a pro soukromou uměleckoprůmyslovou školu, kterou společně s grafikem Richardem Heinrichem Teschnerem založil a vedl. Po jejím zrušení se vrátil do Chebu a vilu Teschnerovi prodal.

• Pomník císařovny Alžběty z Františkových Lázní, carrarský mramor, (roku 1919 přenesen do Feldafingu v Bavorsku
• Kamenný památník s bronzovou bustou Johanna Wolfganga Goetha, park ve Františkových Lázních
• Pomník Kláry Nonnerové, obchodnice a mecenášky města, park ve Františkových Lázních^[3]
• Pomník císaře Josefa II. z Chebu, bronz; r. 1919 odstraněn a uložen ve skladišti, kde přišel o paži; po roce 1989 instalován do parku ve Františkových Lázních
• Pomník Adalberta Stiftera, bronz, Horní Planá 1906
• Pomník s bronzovou bustou Friedricha Schillera, žula, bronz, Cheb, vztyčen ke 100. výročí Schillerovy návštěvy Chebu (1892) - dílo otce Karl Wilfert staršího (1847–1916)
• Busta Angela Neumanna, barytonisty a ředitele Stavovského a později Národního divadla v Praze (foyer Národního divadla)
• Krypta rodiny Wilfertů na hřbitově v Chebu – dílo otce a syna Wilfertů
• Pieta a portál rodinné hrobky Catinelli na hřbitově v Chebu, carrarský mramor a žula, na hřbitově v Chebu
• Dekorace fasády a interiérů Modrého domu, Na Špejchaře v Praze, návrh architekt Josef Zasche, zde Wilfert 2 roky učil
• Památník (obelisk) německým obětem prusko-rakouské války a 1. světové války, žula, Výsluní u Chebu
• Památník obětem 1. světové války se sochou sedícího rytíře, Lázně Kynžvart, Náměstí Republiky
• Památník obětem 1. světové války, pískovec a bronz, 1928; Hranice u Aše (dříve Roßbach)

• Při dopravě kamene, sádrový model, vystaven r. 1900 na výstavě Krasoumné jednoty v Čechách^[4]
• Pomník esperantisty Ludwika Lazara Zamenhofa s pamětní deskou, žula, bronz, ve Františkových Lázních; zničen antisemity roku 1939
• Pomník německého rytíře v Chomutově; stržen roku 1945, dochoval se jen žulový sokl
• Bronzové plastiky atlantů a karyatid v šachtě Glauberova pramene IV. ve Františkových Lázních
• Sochy z náhrobků v Horních Lomanech

• Byl členem Metznerbundu, Krasoumné jednoty v Čechách a Sdružení německých výtvarníků v Čechách, v letech 1906–1908 byl jeho předsedou.

• Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl; L–Ž, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1993,

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Wilfert na Wikimedia Commons
• Karl Wilfert v informačním systému abART
• Encyklopedie Chebu: http://encyklopedie.cheb.cz/de/biograficky-slovnik/karl-wilfert-jun#enc_info Archivováno 10. 7. 2019 na Wayback Machine.