Karel Vítězslav Mašek
Karel Vítězslav Mašek
Narození	1. září 1865 Točná u Prahy-Komořany Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. července 1927 (ve věku 61 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vokovický hřbitov
Národnost	česká
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze Mnichovská akademie výtvarných umění Académie Julian, Paříž
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově (1884–1887) Julianova akademie (1887–1888) Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, ilustrátor, architekt
Hnutí	symbolismus, secese
Významná díla	Prorokyně Libuše
Ovlivněný	Gustave Boulanger Jules Lefebvre
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vítězslav Mašek (1. září 1865, Točná u Prahy-Komořany^[1] – 24. července 1927, Praha^[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor a vysokoškolský pedagog. Patří mezi významné české představitele symbolismu a secese.

Krátce studoval na pražské Akademii. V roce 1884 odešel studovat na Akademii do Mnichova. Zde byl členem spolku českých studentů Škréta. V roce 1887 odešel spolu s Alfonsem Muchou a Františkem Dvořákem do Paříže, kde studoval na Julianově akademii u Gustave Boulangera a Julese Lefebvre. Zde se také blíže seznámil s malířskou technikou zvanou pointilismus^[3], kterou pak využíval v některých svých dílech. V roce 1888 se vrátil zpět do Prahy. V roce 1890 se stal členem Krasoumné jednoty.

Věnoval se ilustracím a národopisným studiím. Maloval opony pro česká i slovenská divadla (Kolín, Plzeň, Náchod, Martin).^[4] V roce 1896 získal stipendium pro studijní cestu na Moravu. Od roku 1898 působil jako profesor dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Mezi jeho žáky patřil malíř Josef Čapek nebo architekt Bohumil Waigant. Věnoval se i architektuře a urbanismu. V roce 1901 navrhl vlastní vilu včetně vybavení interiéru. Zemřel v Praze 24. července 1927.

15. února 1890 se v zámecké kapli v Dolních Beřkovicích oženil s Viktorií Černou z Předměřic (1866–1944)^[5]. Jejich jediný syn Ing. Dr. Jaroslav Mašek^[6] (1.7.1893–1.5.1956) byl architekt, profesor ČVUT v Praze.

• 1888 obraz Jaro (Píseň jarní), nyní ve sbírce Městského muzea a galerie Vodňany
• 1889 Slavnost jara, Národní galerie v Praze
• 1891 obraz Panneau décoratif, Jubilejní zemská výstava v Praze
• 1891 malovaná opona pro scénu Slovenského komorného divadla – Národný dom v Martine^[7]
• 1893 obraz Libuše (La prophétesse Libuse), nyní ve sbírkách Musée d'Orsay, Paříž^[8]
• 1895 obraz Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (jeden ze spoluautorů pod vedením Mikoláše Alše), součást dioramatu v Muzeu Českého ráje, Turnov
• 1895 výzdoba budovy bývalé Městské pojišťovny na Staroměstském náměstí čp. 932/I (spoluautor)
• 1895 opona Příchod praotce Čecha (jeden ze spoluautorů pod vedením Mikoláše Alše) pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895, dnes v majetku Městského divadla v Náchodě^[9]
• 1896 obraz Na rozcestí, vystaveno na výstavě Krasoumné jednoty, dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, kritika dílo nepřijala (Antonín Podlaha^[10] , Vilém Weitenweber^[11] , Karel Boromejský Mádl, Karel Hlaváček^[12] ), bylo ale oceněno cenou České akademie věd a umění.

• 1896 ilustrace dvoudílného vydání Svatopluka Čecha Povídky, arabesky a humoresky, nakladatelství J. Otto.
• 1901 návrh vlastní vily včetně vnitřního zařízení, (spoluautoři: Bohumil Waigant, Antonín Waigant, Luděk Wurzl), Slavíčkova čp. 196/7, Praha 6 – Bubeneč^[13][14]
• 1901 výzdoba budovy Hlavní pošty v Praze, ul. Jindřišská^[15]
• 1903-1904 dvě nástěnné malby v lunetách tzv. Císařského sálu ve třetím patře Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
• 1904–1905 nástěnné malby v kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (spolu se svými žáky z Umělecko-průmyslové školy v Praze)
• 1906–1908 architektonický návrh nájemního domu, Pařížská čp. 131/V., Praha – Josefov^[14]
• 1907 architektonický návrh nájemního domu, Lesnická čp. 1155/XVI., Praha – Smíchov^[14]
• 1907–1908 architektonický návrh nájemního domu, Široká, Maiselova čp. 96/V., Praha – Josefov^[14]
• 1910 architektonický návrh nájemního domu, 28. pluku čp. 575/XIII., Praha – Vršovice^[14]
• 1917 – Obraz Milenci - Milenci v růžích
• 1927 – autor plánu a plastického modelu ZOO v Praze-Troji.^[16]

• 
  Karel Vítězslav Mašek – Milenci v růžích 1917
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Dívka s koláčem (1917)
• 
  Karel Vítězslav Mašek, Slavnost jara, 1889, Národní galerie v Praze
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Libuše (1893)
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895)
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Ještěrka (1. polovina 90. let 19. století)
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Dívka u jezera (1907)
• 
  Karel Vítězslav Mašek: Kupalo (1914)
• 
  Ateliér K. V. Maška, Praha, (1905)
• 
  Činžovní dům Pařížská čp. 131
• 
  Činžovní dům Široká/Maiselova

• FABELOVÁ, Karolína. Karel Vítězslav Mašek. Praha: Eminent - Patrik Šimon, 2002. 232 s. ISBN 978-80-902-5684-2. (anglicky, česky) 
• RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 417. 
• VALENTA, Jiří. Malované opony divadel českých zemí. Praha: NIPOS, 2010. 412 s. ISBN 978-80-7068-238-8. S. 44, 45, 54, 76, 77. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vítězslav Mašek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vítězslav Mašek
• Digitalizovaná díla Karla Vítězslava Maška v České digitální knihovně
• Karel Vítězslav Mašek v informačním systému abART