Karel Lev Řehák (5. listopadu 1843 Sovenice[1] – 15. prosince 1941 Praha[2][3]) byl český teolog[3], katolický duchovní a spisovatel.
Život
Narodil se v rolnické rodině a obecnou školu navštěvoval v Březině.[4] Absolvoval nižší gymnázium v Mladé Boleslavi a vyšší gymnázium v Litoměřicích.[2] Kněžský seminář studoval od roku 1864[3] v Litoměřicích a od roku 1866[3] v Praze, kde také navštěvoval univerzitní přednášky na filozofické fakultě.[4] Roku 1868 byl vysvěcen na kněze.[2][3] Svoji primici sloužil 26. července 1868 v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze.[4]
Prvním působištěm byl ústav ctihodných Školských Sester v Praze, kde krátce působil jako učitel náboženství. Dále působil jako kaplan ve Vlašimi, od roku 1870 u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici v Praze[3], od roku 1875 jako vikarista na Vyšehradě, od roku 1882[4] jako farář v Podolí a od roku 1892 u sv. Ducha[3], kde působil 26 let.[4]
V roce 1875 dosáhl na bohoslovecké fakultě pražské univerzity[4] titulu dr. theol. Roku 1899[3] se stal arcibiskupským notářem a rytířem Božího hrobu.[2] V roce 1910 se stal nesídelním kanovníkem vyšehradským. Od roku 1918 působil jako farář u sv. Havla v Praze. Do roku 1937 publikoval svá díla. Zemřel v roce 1941 klášteře redemptoristů v Praze a byl pochován na vyšehradský hřbitov.[3]
Veřejné působení
Během působení v Podolí pracoval i v místní škole a byl členem obecního zastupitelstva.[4] Na opravu místního kostela věnoval z vlastních zdrojů 7 000 zlatých a dalších 7 000 získal ze sbírky.[4]
V roce 1899 dal přistavět ke kostelu v Březině přístavbu na východní straně v pseudorománském slohu na počest faráře Antonína Horny. Přístavbu vysvětil papežský prelát Josef Němeček.[4]
Byl zakládajícím členem Jednoty Svatovítské pro dostavení velechrámu na hradě pražském, Jednoty katolických tovaryšů, Dědictví Svatojanského, Cyrillo-Metodějského a Svatoprokopského, vydavatelství časopisů Čech a Katolické Listy, Křesťanské Akademie, Jubilejního katolického spolku Praha.[4]
Dílo
Teologické dílo je ovlivněno faktem, že se Řehák věnoval pastoraci a nepohyboval se v prostředí teologické fakulty. Dílo odpovídá obrazu praktické pastorace a morální teologie konce 19. století a situaci po prvním vatikánském koncilu.[3] Je tvořeno apologetickými spisy proti luterství, historickými spisy věnovanými období husitství i spisy beletristického rázu.[3]
Vydaná díla
Ediční činnost
- Rorate et laudate (1889), společně s Janem Troblem
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 180–181.
- ↑ a b c d e f g h i j k OVEČKA, Libor. Karel Lev Řehák. Teolog opomíjený, možná i zapomenutý. Studia theologica. 2008, roč. 10, čís. 4, s. 1–13. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j JIROUŠEK, T. J. Th. dr. Karel Lev Řehák, jeho život a literární působení. Vlast. Měsíčník pro poučení a zábavu. 1924-05, roč. XXXX, čís. 8, s. [337]-339. Dostupné online.
Externí odkazy