Karel Horák
Karel Horák (cca 1905)
Narození	6. srpna 1873 Cheznovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. září 1940 (ve věku 67 let) Klatovy Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Hřbitov v Klatovech
Národnost	česká
Alma mater	průmyslová škola v Praze
Povolání	stavebník
Choť	Marie Horáková
Příbuzní	Karel Horák ml. (syn)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Horák (6. srpna 1873 Cheznovice^[1] – 8. září 1940 Klatovy^[2]) byl český architekt a stavitel, významný měšťan Klatov, který, především zde, podnikal ve stavebnictví. V Klatovech jeho firma vystavěla celou řadu významných veřejných i soukromých staveb, většina z nich před rokem 1920 vznikla ve stylu florální secese.

Narodil se v Cheznovicích u Rokycan do rodiny mlynáře Jana Horáka. Vychodil obecnou školu, poté pracoval jako zedník, v letech 1889 až 1893 vystudoval průmyslovou školu v Praze. Následně byl zaměstnán v několika stavebních kancelářích. Složil stavitelské zkoušky a roku 1898 založil vlastní stavební podnikatelství v Lounech.

Okolo roku 1901 se Horák přesunul do Klatov, kde získal několik lukrativních zakázek na stavbu několika městských veřejných budov. V Klatovech se tím podnikatelsky zavedl, usídlil se zde s rodinou a stal se předním městským stavitelem, který zpracovával ty největší a nejprestižnější zdejší stavby. Dále jeho firma prováděla realizace v Lounech, Karlových Varech a na dalších místech. Roku 1911 zakoupil od Dr. Maška cihelnu v Lubech u Klatov, tou samozásobil stavební činnost firmy materiálem. Firma také spolupracovala například s v Klatovech působícím pražským architektem Josefem Fantou. V roce 1910 byla dokončena klatovská sídelní vila rodiny Horákovy (Kličkova ul.).

S vypuknutím první světové války narukoval Horák do rakouské armády a byl se svou jednotkou dopraven do Haliče na východní frontě. Zde se účastni bojů o rakouskou pevnost Přemyšl, zde padl do ruského zajetí. Záhy nato se přihlásil do nově vznikajících československých legií v rámci carské armády a bojoval na východní frontě. Po listopadové bolševické revoluci roku 1917 a následného separátního míru Ruského impéria a mocností Trojspolku se Horák účastnil tzv. Sibiřské anabáze, kdy se legie musely zdlouhavě vracet do vlasti po železnici přes celou Sibiř. Poté, co Horák a ostatní legionáři dorazili do Vladivostoku, zamířili přes Japonsko, Čínu a Indii zpět do Čech, kam dorazili během roku 1920. Kvůli nemožnosti korespondenčního kontaktu se Horák až po návratu dozvěděl, že jeho manželka Marie zemřela roku 1916.

Karel Horák nadále pokračoval v úspěšné podnikatelské činnosti. Byl též veřejně činný a zapojoval se do klatovského společenského i politického života. Svou cihelnu v Lubech modernizoval na kruhovou. Roku 1929 vystavěla jeho firma moderní funkcionalistickou sídelní vilu, kam se rodina Horákova přestěhovala. Vedle veřejných a soukromých staveb získalo Horákovo stavitelství, i díky svým válečným zkušenostem a zásluhám Karla Horáka, ve 30. letech 20. století několik armádních stavebních zakázek pro stavbu kasárenských a technických armádních budov, mj. tzv. řopíků, menších pěchotních bunkrů budovaných u hranic s Německem jakožto součást obranného opevnění Československa. Roku 1938 pak Karel Horák odešel do penze a vedení firmy převzal syn Ing. Karel Horák mladší.

Z plánovaného počtu 75 bunkrů bylo dokončeno celkem 59 objektů. Druhá linie byla označena jako Úsek 176. Naplánováno bylo 47 bunkrů, dokončeno bylo 14 objektů. Další pokračování prací ukončily události související s tzv. Mnichovskou dohodou a záborem Sudet Německou říší. Většina objektů byla následně německou armádou odstřelena.

Karel Horák zemřel 11. září 1940 v nemocnici v Klatovech ve věku 67 let. Tělo bylo uloženo v rozsáhlé rodinné hrobce na městském hřbitově v Klatovech. Autorem návrhu hrobky je architekt Josef Fanta, sochařskou výzdobu vytvořil Čeněk Vosmík.

Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla firma znárodněna a začleněna pod Okresní stavební podnik.

Oženil se s Marií Horákovou (1877–1916). Nejstarší syn Karel mladší (1899–1965) převzal rodinnou firmu.

• Městská spořitelna, Klatovy, (1903)
• Obecná měšťanská škola chlapecká, Husovo náměstí, Klatovy (1904)
• Přestavba městské radnice, Klatovy
• Přestavba městské sokolovny, Klatovy
• Budova městského soudu, Klatovy, (spolu s Václavem Nekvasilem)
• Sokolský stadion pod Hůrkou, Klatovy (podle návrhu stavitele Václava Beneše)
• Budova okresní správy, Klatovy (spolu s firmou V. Beneš)
• Vlastní rodinná vila, Kličkova ul., Klatovy (1910)
• Salzmannova vila, Hostašova 152, Klatovy (1906, podle návrhu Josefa Fanty)
• Vila Václava Kusého, Klatovy, (1906)
• Vila, Dvořákova 206, Klatovy, (1906)
• Sedláčkova vila, Národních Mučedníků 157, Klatovy, (1909)
• Sporova vila, Cibulkova 216, Klatovy (1909)
• Vila Petra Götze, Šmeralova 158, Klatovy, (1910)
• Nové budovy Strojírny a slévárny Leopold Schifauer, Klatovy, (1910–1914)
• Budova Legiobanky, Husovo náměstí, Louny
• Nové budovy koželužské továrny B. Singer, Klatovy
• Nové budovy textilky I. I. Bruml, Klatovy
• Budova gymnázia, Karlovy Vary
• Budova internátu, Karlovy Vary

• Objekty opevnění ČSR v úseku E-26 Klatovy, Klatovsko (1937–1938, nedokončeno)
• Kasárna, Domažlice (30. léta 20. století)
• Kasárna, Rakovník (30. léta 20. století)

• Vojenské objekty, Jince (30. léta 20. století)

• Obsáhlý životopis
• Strojírna a slévárna Klatovy
• publicart, Náhrobek rodiny stavitele Karla Horáka v Klatovech