Narodil se jako Karel Antonín Tausík[3] v Prčici ve středních Čechách do hudebně založené rodiny. Stejně jako bratr Adolf, i on získal hudební základy od otce. Odešel do Prahy studovat medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě, studia ale záhy zanechal a nastoupil jako elév do Švestkova divadla, v dalších letech vystřídal pak další pěvecké scény.
Roku 1868 byl z intervence Bedřicha Smetany angažován do operního souboru v pražském Prozatímním divadle pod vedením ředitele divadla Jana Nepomuka Maýra, kde debutoval rolí inkvizitora Almamena v opeře Karla BendlaLejla.[3] V Prozatímním divadle pak, od roku 1870 jako první basista, úspěšně působil po celá 70. léta 19. století, dokud roku 1881 neochořel nemocí hlasivek. I přes rozsáhlou rekonvalescenci a operaci hlasivek ve Vídni byl ředitelem Maýrem z divadla propuštěn. Krátce tak působil jako úředník v redakci deníku Národní listy, roku 1882 byl ale do divadla opět přijat. Roku 1890 oficiálně ukončil pěveckou kariéru.
V dalších letech pak působil jako varhaník a regenschori v bazilice svaté Ludmily na Vinohradech a hudební pedagog na pražských gymnáziích.
Úmrtí
Karel Čech zemřel 28. února 1913 na Královských Vinohradech ve věku 79 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.
Dílo
Pamětní deska Adolfa a Karla Čechových na jejich rodném domě v Prčici čp. 115
Za svou kariéru ztvárnil desítky nejrůznějších operních pěveckých úloh. Mj. účinkoval v několika premiérových uvedeních oper Bedřicha Smetany: roku 1874 v Prozatímním divadle jako hajný Mumlal v Dvou vdovách, roku 1878 v Prozatímním divadle v úloze Otce Palouckého v Hubičce a téhož roku v roli Bonifáce v Tajemství a roku 1881 již v Národním divadle jako Chrudoš od Otavy v Libuši. Účinkoval rovněž v premiérových uvedeních oper dalších českých skladatelů, mj. Antonína Dvořáka,[4] Karla Bendla a Karla Kovařovice.
.png)
