Karbonáty neboli uhličitany jsou v geologii velmi rozšířenými minerály nekovového vzhledu, většinou světlých barev, snadno rozpustné v kyselinách (kalcit a aragonit i za studena). Tvoří se v nejrůznějších podmínkách, převážně jsou sedimentárního původu (vápence, dolomity), mnoho jich vzniká hydrotermálními pochody a také při zvětrávání (Pb, Cu, Zn a jiné karbonáty). Odpařováním solanek v tropických nebo pouštních podmínkách krystalují různé hydratované uhličitany.^[1]

Dělí se podle různých hledisek.

1. hexagonální karbonáty, vyznačující se nápadnou romboedrickou štěpností, ke kterým patří kalcit, dolomit, magnezit, ankerit, siderit, rodochrozit, smithsonit a jiné. Jejich kationty se často vzájemně zastupují.

2. kosočtverecné karbonáty s méně výraznou prizmatickou štěpností, které reprezentují především aragonit, witherit, cerusit a jiné.

3. jednoklonné (bázické) karbonáty, například malachit, azurit.^[1]

se z převážné části skládají z uhličitanů, obvykle z kalcitu, dolomitu, magnezitu nebo sideritu. Podle původu rozlišujeme:

1. karbonátové horniny sedimentární, které jsou v přírodě zastoupeny nejhojněji a k nimž patří vápence, dolomity, některé siderity a jiné.

2. karbonátové horniny metamorfované, na příklad mramory.

3. karbonátové horniny metasomatické, většinou to jsou magnezity.^[2]

• Kalcit

• Magnezit

• Siderit

• Rodochrozit

• Aragonit

• Cerusit

• Dolomit

• Ankerit

• Malachit

• Azurit^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karbonát na Wikimedia Commons