Karakulská ovce je považována za nejstarší domestikovaný druh ovcí, podle archeologických nálezů se začala chovat dříve než 1400 roků před n. l. Označení má pocházet od jména vesnice Karakul v dnešním Uzbekistánu. Na začátku 20. století bylo dovezeno několik ovcí do jižní Afriky a také do USA, většinou za účelem získávání rouna z velmi mladých jehňat jako surovinu pro “persiánové kožichy”. [2]
Koncem 20. století byla v Turkmenistánu zaznamenána produkce surové karakulské vlny asi 11 500 tun (oproti 17 000 tun o deset let dříve) [3] a také v Namibii se snížil v posledních 20 letech 20. století prodej ze 7000 na 250 tun. [2]
Vlastnosti
Stříž se provádí dvakrát ročně s výtěžkem na ovci 1–3 kg vlny s cca 65 % spřadatelných vláken. Vlákenná podsada obsahuje nejjemnější vlákna s tloušťkou 20 µm, pestík má průměr cca 70 µm, [2] vlákna jsou 15–30 cm dlouhá, téměř bez zákrutů [4] asi z 80 % tmavě zbarvená. [2]
Cena prané vlny obnáší v roce 2017 v maloobchodě např. u vlákenného rouna (jemnost 34 µm) na plstění = 28 € / kg. [5]
Použití
V odborné literatuře se uvádí možnost (strojního) zpracování karakulské vlny na mykané i česané příze, [2] z praktických příkladů je však známá jen ruční výroba příze a tkanin. [6]
Vlna se používá zejména k výrobě kobercové příze, přikrývek, [4] vložkového materialu na šité oděvy, [2] příze na ruční pletení[7] aj
Reference
↑Potts/Simmonis: Karakul sheep, U.S.Dept. of Agricultur 1938, str. 5
↑ abcdefKozlowski: Handbook of natural fibres, Woodhaed Publishing 2012, ISBN978-1-84569-697-9, str. 281-282
↑Russel/Laker: Potential for Increasing Producers' Income from Wool, Fibre and Pelts in Central Asia, ILRI 2002, ISBN9789291461196, str. 9
↑ abKarakul [online]. The Spinning Loft, 2017 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-04. (anglicky)
↑Filzwolle [online]. Trolle & Wolle, 2017 [cit. 2017-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (německy)
↑Karakulia Weberei [online]. African Desk, 2016 [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (německy)
