Kaple svatého Rocha (Hustopeče)

Kaple svatého Rocha
v Hustopečích
kaple svatého Rocha na Křížovém vrchu
kaple svatého Rocha na Křížovém vrchu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBřeclav
ObecHustopeče
Souřadnice48°56′2,09″ s. š., 16°44′5,73″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanáthustopečský
FarnostHustopeče u Brna
ZasvěceníRoch z Montpellieru
Architektonický popis
Stavební slohnovorománský
Výstavba1901
Specifikace
Stavební materiálcihla
Další informace
Kód památky15660/7-1257 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Rocha je novorománská kaple z roku 1901, stojící na kopci zvaném Křížový vrch (Kreuzbergu), na jižním okraji města Hustopeče.

Historie

Na místě současné stavby původně stávala malá barokní kaple, postavená v letech 1682–1690 na počest odvrácení morové epidemie. Kaple byla zasvěcena svatému Rochu, svatému Šebastiánovi a svaté Rozálii. Stavba byla výrazně rozšířena farářem Františkem Loberem v roce 1726. V 18. století kaple sloužila jako poutní místo pro nesčetná procesí.[1][2] Roku 1901 byla na jejím místě zbudována nová větší kaple v novorománském stylu.[3] Po zániku farního kostela svatého Václava v roce 1962 sloužila kaple určitou dobu pro konání bohoslužeb.[4]

Popis

Kaple svatého Rocha je jednolodní stavba osmiúhelníkového půdorysu. Na východní straně k ní navazuje apsida, k jejímž bokům přiléhají čtyřboká sakristie a depozitář. K severní a jižní straně lodi navazují obdélné kaple. Vstup do kaple na západní straně tvoří předsazený portikus. Fasáda je tvořena režným a omítaným zdivem s novorománskými prvky. Okna vyplňují barevné vitráže dle návrhu Ludvíka Kolka.[3]

V roce 1964-1965 byla v presbytáři zhotovena celostěná freska Ukřižovaný od zřícené katedrály. Po stranách presbytáře jsou fresky Korunován trním a Ukřižování. V Lodi kaple jsou dvě fresková panó (na každé straně jedno) s křížovou cestou. Všechny fresky navrhl a realizoval Ludvík Kolek.

Vybavení interiéru (obětní stůl, ambon, tabernákulum, nástěnné grafiky) pochází taktéž od Ludvíka Kolka.[3]

Galerie

  • vstupní portál
    vstupní portál
  • zadní pohled na kapli
    zadní pohled na kapli
  • pohled od východu
    pohled od východu

Reference

  1. ↑ LÁZNIČKA, Zdeněk; ZEMEK, Metoděj. Hustopeče: dějiny města. Brno: Musejní spolek, 1972. 220 s. 
  2. ↑ JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.]: Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8. 
  3. ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 573. 
  4. ↑ UNGER, Josef; VIEWEGHOVÁ, Pavla. Hustopeče: farní kostel sv. Václava a sv. Anežky České. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 1998. 13 s. ISBN 80-86157-00-8. S. 8–9. 

Literatura

  • JAN, Libor; NEZHODOVÁ, Soňa. Hustopeče: město uprostřed jihomoravských vinic. 1. vyd. [s.l.]: Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8. 
  • SPERÁT, Ivo. Fresky v kapli Sv. Rocha na Křížovém kopci v Hustopečích. CMTF UP v Olomouci, 2003. Nepublikovaná seminární práce.

Externí odkazy