S plánem na vybudování Božího hrobu podle jeruzalémského vzoru přišel císařský dvorní komorníkJan Putz z Adlersthurnu. Jako hluboce věřící křesťan pojal na svých cestách do Říma a Jeruzaléma nápad, postavit kopii Božího hrobu na svém panství pro ostatní věřící, kteří si nemohli dovolit cestu do Svaté země. Načrtl si přesné plány a rozměry svatyně a vrátil se přes Itálii zpět do vlasti. Ještě při zpáteční cestě ovšem zjistil, že mu chybějí některé rozměry, proto se rozhodl vydat se do Svatého města podruhé. Při své druhé cestě do Jeruzaléma však onemocněl zřejmě malárií a při zpáteční cestě byl nucen několik měsíců setrvat v Římě. Vyléčil se z nemoci, avšak jeho zdraví zůstalo až do konce života podlomené. Z Říma se vydal přes Loreto a Vídeň do Čech. V té době se však české země pomalu zotavovaly z bojů třicetileté války, a přestože mimoňské panství prosperovalo plán prozatím nebylo možné realizovat.
ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 87–98. Dostupné online.
