Kadidlovníky převážně rostou v teplých a suchých, hornatých oblastech na severu Afriky, v Africkém rohu, na jihu Arabského poloostrova, na Madagaskaru a dále v Indii, Pákistánu, Íránu, na Cejlonu a v Malajsii. Z hlediska množství a kvality získaného tzv. afrického kadidla jsou nejvýznamnější státy: Etiopie, Somálsko, Jemen a Omán, u indického kadidla je to Indie. V čím sušší a kamenitější půdě je strom zasazen, tím pomaleji roste, dává kadidla méně, zato však kvalitnější.
Popis
Jsou to stromy vysoké 2 až 8 m, někdy s více kmeny nebo keře s bledě hnědou kůrou, jsou většinou opadavé. Mají ve své kůře i dřevukanálky s pryskyřicemi. Složené lichozpeřené listy s krátkým řapíkem bývají seskupeny na vrcholcích větví. Lístky mívají okraje pilovité, spodní strana je mnohem světlejší.
Drobné květy jsou na krátkých stopkách, jejich listeny jsou velké jen 2 až 3 mm. Petaly i sepaly jsou většinou žlutavé nebo bílé, jsou veliké jen okolo 2 až 3 mm a obou bývá po pěti. Květy mají deset tyčinek. Plody jsou tobolky dlouhé asi 1 cm.[1]
Využití
Vzácná vonná klejopryskyřice, kadidlo, se získává z naříznuté kůry kmene nebo větve, odkud vytékají bílé kapičky, které na vzduchu tuhnou a postupně tmavnou. Odebírání začíná když je stromům 8 až 10 let. Tato pryskyřice je v podstatě ochrana stromů před poraněním, kdy vytékající produkt má zacelit ránu nebo udusit parazita. Kadidlo získané ve výše popsaných oblastech Afriky okolo Rudého moře a na Arabském poloostrově je nejkvalitnější.
Kadidlo bylo a mnohde dosud je důležitou složkou náboženských obřadů, kdy se používá jako oběť bohům. Ve starověkém Egyptě bylo součásti balzamovánímumií. Obsahuje desítky terpenů, které mu dávají zvláštní vůni. Důležitou složkou jsou i tzv. boswellové kyseliny s protizánětlivým účinkem, bylo již od dávnověku v arabské medicíně používáno jako hojivý prostředek. Vědecky se zkoumá účinek hlavně na léčbu artritidy. Destilací se z pryskyřice získává cenný kadidlovníkový olej používaný v aromaterapii.
Z kadidlovníků pěstovaných v Indii se získává kadidla více, ale jiné jakosti. Z tamních stromů se dokonce sloupává kůra prosycená pryskyřicí a využívá se pro výrobu léčivých odvarů.[2][3][4]
Kadidlovníky se uměle vysazovaly ve středověku, nyní se však pryskyřice odebírá ze stromů ve volné přírodě. Aby nedošlo k úplnému zničeni stromů, je třeba odběry pryskyřice omezit. Stromy jsou také odběrem vysilovány a tvoří méně semen, málo se rozmnožují.[5]
Druhy
Uvádí se, že existuje asi 20 druhů kadidlovníků. Prakticky se však lze setkat jen s pěti druhy rostoucími v Etiopii, Somálsku, Jemenu, Ománu a na jihu Saúdské Arábie a s jedním druhem v Indii.