Kaštanovník (Castanea) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jsou to opadavé stromy nebo řidčeji keře s jednoduchými střídavými listy. Květy jsou nenápadné, jednopohlavné, uspořádané v klasovitých květenstvích. Plodem je oříšek, plody jsou ukryté v ostnité číšce. Rod zahrnuje asi 10 druhů. Je rozšířen v Asii, Severní Americe a Středomoří. Jediným evropským zástupcem je kaštanovník setý, občas pěstovaný i v teplejších oblastech České republiky.
Kaštany kaštanovníku jedlého a některých dalších druhů slouží jako potrava a pochutina. Některé druhy jsou těženy pro dřevo, jsou zdrojem tříslovin. Byly vypěstovány též různé okrasné kultivary a kříženci.
Popis
Kaštanovníky jsou opadavé stromy nebo keře s jednoduchými střídavými listy. Koncové zimní pupeny jsou vejcovité, postranní (zdánlivě vrcholové), kryté střechovitými šupinami, které jsou zpravidla zakryté 2 velkými vnějšími šupinami. Listy jsou tenké nebo kožovité. Žilnatina je zpeřená, se souběžnými, nevětvenými postranními žilkami, které končí v ostrých zubech na okraji čepele a někdy vybíhají v podobě štětiny. Palisty jsou zřetelné u nejmladších listů a brzy opadávají. Květenství jsou buď jen samčí nebo oboupohlavná.
Samčí květy tvoří vzpřímené, úžlabní, tuhé nebo ohebné klasy (jehnědy). V rámci květenství jsou uspořádané po 1 až 3 ve svazečcích podepřených číškou a obsahují 10 až 12 (řidčeji i více) tyčinek a chlupaté zbytky zakrnělého semeníku. Samičí květy vyrůstají většinou na bázi samčího květenství nebo zcela výjimečně tvoří vlastní květenství. Jsou ve skupinách zpravidla po 3, podepřených symetrickou číškou. Semeník obsahuje 6 až 9 komůrek a nese odpovídající počet čnělek zakončených drobounkými bliznami.
Plodem je oříšek. Plody jsou okrouhlé nebo zploštělé, uzavřené po 1 až 3 do ostnité číšky, která za zralosti puká 2 až 4 švy. Dozrávají 1. rokem.[1][2]
Rozšíření
Rod kaštanovník zahrnuje asi 8 až 12 druhů (počet druhů závisí na taxonomickém pojetí).[3][2][1] Je rozšířen ve Středomoří, Asii a Severní Americe. Jediným původním evropským druhem je kaštanovník setý, rostoucí ve Středomoří.
V některých jihoevropských zemích (Itálie, Španělsko, Portugalsko) roste zplaněle japonský druh Castanea crenata.[4]
Ekologické interakce
Kaštanovníky jsou na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi bukovité opylovány zejména hmyzem. Jejich drobné a nenápadné květy navštěvují včely i jiný hmyz a sbírají pyl a nektar. Pylová zrna jsou zprvu lepkavá, později osychají a jsou pak již šířena i větrem.[5][6]
Nemoci a škůdci
Kaštanovníky jsou napadány houbou Cryphonectria parasitica, způsobující chorobu zvanou korová nekróza kaštanovníku. Choroba se projevuje prosycháním koruny a větví, které je způsobeno přerušením toku vody a živin kambiem. Tato choroba po roce 1930 zdecimovala domácí populace kaštanovníku zubatého v Severní Americe. Nezasažené zůstávají jen některé izolované, vesměs nepůvodní populace. Ve snaze zabránit této katastrofě byli vysazováni odolnější kříženci s některými jinými druhy kaštanovníku, kteří jsou často vzhledově velice podobní čistému druhu.[2] Dalším významným škůdcem je žlabatka Dryocosmus kuriphilus
Kaštany se konzumují zejména pražené nebo vařené, mohou být mlety na mouku, přidávány do chleba či polévek, slouží jako náhrada kávy a zdroj jedlého oleje.[9] V Evropě se jedí zejména plody kaštanovníku jedlého. Plody severoamerického druhu C. dentata jsou menší a sladší než plody kaštanovníku jedlého.[10] V minulosti byly ve východních oblastech USA velmi oblíbenou cukrovinkou, po vymizení tohoto druhu vlivem houbové choroby v 1. polovině 20. století se v USA buď pěstuje čínský druh C. mollissima nebo se dovážejí kaštany z Itálie.[11]
V Číně se pro plody pěstuje ve velkém zejména domácí druh C. mollissima, v menší míře i C. seguinii.[1]
Dřevo
Dřevo kaštanovníku setého je spíše lokálně používáno např. v tesařství, k výrobě kůlů na ohrady a oplocení a železničních pražců.[9] Je středně tvrdé a těžké, světle hnědé, podobné dřevu dubu, ve vnějším prostředí poměrně odolné.[12] Z kořenice se vyrábějí dekorativní dýhy.[13]
Kmeny kaštanovníku setého
Dřevo kaštanovníku C. crenata
Medicína
Listy C. dentata jsou v Americe oficiální léčivou drogou. Používají se na spáleniny a pocení nohou a vyrábí se z nich sirup proti kašli.[14][15] Domorodí Indiáni používali v minulosti listy C. pumila při bolestech hlavy a zimnicích.[2] Esence z květů kaštanovníků setého je součástí Bachovy květové terapie.[16]
Okrasné dřeviny
Kaštanovníky jsou v subtropech a teplých oblastech mírného pásu pěstovány jako okrasné dřeviny. s dekorativním olistěním. Mimo kaštanovníku setého se v různých kultivarech pěstuje i C. mollissima, C. crenata a C. pumila, případně jejich kříženci. Kultivar 'Eaton River' křížence C. mollissima x C. dentata, se vyznačuje atraktivními, rozměrnými listy.[17]
Třísloviny
Kůra kaštanovníku jedlého je zdrojem tříslovin, kterých obsahuje až 14 %.[13] Dřevo severoamerického druhu C. dentata bylo v USA v minulosti hlavním zdrojem tříslovin a kůra sloužila k vydělávání kůží.[15][2]
Podzimní zbarvení C. dentata
Kaštany C. mollissima na čínském trhu
Bohatě plodící kultivar 'Bouche de Betizac'
Castanea sativa 'Aureomarginata'
Pěstování
Kaštanovníky obecně prospívají na výživných, dobře propustných půdách v teplých polohách, na výsluní nebo v polostínu. Botanické druhy se množí nejčastěji výsevem semen, kultivary lze množit roubováním v zimě nebo očkováním v létě.[18]
↑ abcdefNIXON, Kevin C. Flora of North America. Castanea [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abHASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
_(10126893376).jpg)
.jpg)
