Kámen (německy Stein) je malá vesnice, část města Kraslice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi sedm kilometrů jihozápadně od Kraslic, přibližně jeden kilometr od česko-německé hranice. Je zde evidováno 7 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.[4]
Kámen leží v katastrálním území Kámen u Kraslic o rozloze 2,49 km².[5]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1301.[6] V tomto roce svěřil své panství s územím Kamene Cunrado de Nyperch cisterciákům z klášteru ve Waldsassenu. Hranice mezi českým a německým územím nebyla tehdy ještě příliš pevná, což ukazují spory o území, kde se nacházela osada Kámen. V německé oblasti kolonizovali krajinu páni z Plavna, oblast v okolí Kamene cisterciáci z Waldsassenu. Později koupil od kláštera osadu Kámen rytíř Rüdinger ze Sparnecku. Aby se pojistil proti možnému odebrání či zpětnému odkoupení ze strany kláštera, odevzdal v květnu 1356 své državy, včetně osady Kámen, císaři Karlu IV. jako králi českému. Zpět je obdržel jako manské léno. Později nestál věrně při císaři a musel část území císaři prodat, včetně osady Kámen.[7]
V katastru Kámen u Kraslic se nachází jedno z nejnavštěvovanějších míst Kraslicka, skalní útvar na vrchu Vysoký kámen. V roce 1880 byla na jižním vrcholu zhotovena dřevěná vyhlídková plošina, po dvou letech vyměněna za kamennou s žebříkem a kovaným zábradlím. Roku 1883 byla na Vysokém kameni postavena první hospoda, jež v roce 1885 vyhořela. Nahradila ji druhá hospoda, postavená v roce 1886. Ta však rovněž vyhořela, a to 14. srpna 1906. Ještě téhož roku ji nahradila třetí hospoda. I tuto třetí hospodu však zničil v listopadu 1937 požár. Hospodu se podařilo obnovit a sloužila až do konce druhé světové války. Sloužila rovněž k pořádání divadelních představení, pořadatelskou službu obstarávali němečtí skauti. V 50. letech 20. století byla hospoda spolu s nedaleko od ní stojící kaple odstřelena. Důvodem bylo, že se nacházela v hraničním pásmu. Území Vysokého kamene je chráněno jako přírodní památka Vysoký kámen.[7]
Po poválečném vysídlení německého obyvatelstva se obec nepodařilo dosídlit, část zástavby zanikla, významná část domů zůstala neobydlená.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 268 obyvatel, z nichž jeden byl Čechoslovák, 267 bylo Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 267 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[8]
Vývoj počtu obyvatel a domů Kamene [9][10]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Počet obyvatel
|
133 |
157 |
191 |
222 |
251 |
268 |
251 |
17 |
10 |
16 |
4 |
6 |
11 |
12 |
7
|
| Počet domů
|
18 |
24 |
27 |
34 |
39 |
42 |
47 |
43 |
- |
3 |
1 |
5 |
4 |
5 |
5
|
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v přehledu vesnice Kostelní.
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1920 Kámen byl osadou obce Kostelní v okrese Kraslice. V letech 1921–1949 byl samostatnou obcí v okrese Kraslice. V letech 1950–1976 byl opět osadou obce Kostelní, se kterým patřil nejprve do okresu Kraslice, ale od roku 1961 v okrese Sokolov. Od 1. dubna 1976 je částí města Kraslice v okrese Sokolov.[11]
Pamětihodnosti
- Hraniční kámen zvaný Juliusstein [12]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
