Júnis Al Ajnáví يونس العيناوي
Stát	Maroko Maroko
Datum narození	12. září 1971 (53 let)
Místo narození	Rabat, Maroko
Bydliště	Rabat, Maroko
Výška	193 cm
Hmotnost	83 kg
Profesionál od	1990
Ukončení kariéry	2010
Držení rakety	pravou rukou
Výdělek	4 002 608 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	265–227
Tituly	5 ATP, 15 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění	14. místo (11. března 2003)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2000, 2003)
French Open	4. kolo (1995, 2000)
Wimbledon	3. kolo (2000, 2001, 2003)
US Open	čtvrtfinále (2002, 2003)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (1992)
Čtyřhra
Poměr zápasů	24–56
Nejvyšší umístění	85. místo (14. července 2003)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2003)
French Open	3. kolo (2003)
Wimbledon	2. kolo (2003)
US Open	1. kolo (2003, 2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (1992, 2004)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. května 2012 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Júnis Al Ajnáví (arabsky يونس العيناوي‎ Younès El Aynaoui; * 12. září 1971 Rabat) je bývalý marocký profesionální tenista, jenž na okruhu pohyboval v letech 1990–2010. Ve své kariéře vyhrál na ATP Tour pět turnajů ve dvouhře. Na challengerech ATP získal patnáct titulů ve dvouhře a na okruhu ITF pak dvě singlové výhry.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2003 na 14. místě a ve čtyřhře pak v červenci stejného roku na 85. místě.

V marockém daviscupovém týmu debutoval v roce 1990 casablanským finálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Zimbabwe, v němž získal rozhodující třetí bod výhrou nad Orlandem Lourencen. Tunisané zvítězili 4:1 na zápasy. V soutěži nastoupil k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 26–11 ve dvouhře a 2–8 ve čtyřhře.^[1]

Maroko reprezentoval na Letních olympijských hrách v Barceloně 1992 a v Athénách 2004.

Profesionálem se stal v roce 1990, ve věku osmnácti let, a to po prvním týdnu stráveném v americkém Bradentonu, kde začal trénovat v Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V ní strávil další dva roky přípravy.

Jeho kariéra byla opakovaně přerušována zraněními. Po fraktuře pravého hlezna podstoupil v listopadu 1996 operační zákrok. Nehrál dalších sedm měsíců, aby po potížích absolvoval druhou operaci v únoru 1998. Na dvorce se vrátil v létě sezóny 1998. Následně dokázal vyhrát pět challengerů a probojovat se do finále události z kategorie ATP International Series na santiagském Chile Open. Ze 444. místa žebříčku ATP tak postoupil až na 49. příčku na konci sezóny a ATP Tour tento výkon vyhlásila za návrat roku.

Další dlouhé absence pro zranění prožil mezi lety 2004–2007, kdy vynechal tři sezóny, a poté opět od září 2008 do ledna 2010.

Do historických tenisových tabulek se zapsal čtvrtfinálovým zápasem ve dvouhře na Australian Open 2003. Do tohoto utkání postoupil po osmifinálové výhře nad světovou jedničkou Australanem Lleytonem Hewittem.

Čtvrtfinále odehrál s Američanem Andy Roddickem. Oba aktéři vytvořili rekord nejvyššího počtu odehraných gamů v jediném zápase od zavedení tiebreaku, když absolvovali 83 her. Zápas vyhrál Roddick poměrem setů 4–6, 7–6, 4–6, 6–4 a 21–19 v rozhodující sadě, když oba předtím odvrátili mečbol.^[2] V pátém setu tak navíc zaznamenali nejvyšší počet gamů v grandslamové historii, a to 40 her. Tyto rekordy pak překonal nejdelší zápas historie tenisu, který v úvodním kole Wimbledonu 2010 odehráli Američan John Isner a Francouz Nicolas Mahut).

Od marockého krále Muhammada VI. obdržel zlatou medaili, nejvyšší státní ocenění pro sportovce. V anketě marockého [eníku L'Economiste z roku 2003 jej čtenáři zvolili na prvním místě v otázce nejvhodnějšího vzoru pro společnost, a to před premiérem a atletem Hišámem Al-Karúdžem.

Centrální dvorec tenisového areálu Royal Tennis Club v Marrákeši nese jeho jméno.

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	22. března 1993	Casablanca, Maroko	antuka	Guillermo Pérez-Roldán	4–6, 3–6
Finalista	2.	7. června 1996	Dauhá, Katar	antuka	Petr Korda	6–7(5–7), 6–2, 6–7(5–7)
Finalista	3.	14. června 1996	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Sjeng Schalken	2–6, 3–6
Finalista	4.	4. srpna 1996	Amsterdam, Nizozemsko	antuka	Francisco Clavet	5–7, 1–6, 1–6
Finalista	5.	15. listopadu 1998	Santiago, Chile	antuka	Francisco Clavet	2–6, 4–6
Vítěz	1.	2. srpna 1999	Amsterdam, Nizozemsko	antuka	Mariano Zabaleta	6–0, 6–3
Finalista	6.	březen 2000	Bogotà, Kolumbie	antuka	Mariano Puerta	4–6, 6–7(5–7)
Finalista	7.	22. července 2001	Amsterdam, Nizozemsko	antuka	Àlex Corretja	3–6, 7–5, 6–7(0–7), 6–3, 4–6
Vítěz	2.	10. září 2001	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Albert Montañés	7–6(7–5), 7–6(7–2)
Finalista	8.	15. října 2001	Lyon, Francie	tvrdý (h)	Ivan Ljubičić	4–6, 3–6
Vítěz	3.	31. prosince  2001	Dauhá, Katar	tvrdý	Felix Mantilla	4–6, 6–2, 6–2
Finalista	9.	2. března 2002	Dubaj, Spojené arabské emiráty	antuka	Fabrice Santoro	4–6, 6–3, 3–6
Vítěz	4.	8. dubna 2002	Casablanca, Maroko	antuka	Guillermo Cañas	3–6, 6–3, 6–2
Vítěz	5.	29. dubna 2002	Mnichov, Německo	antuka	Rainer Schüttler	6–4, 6–4
Finalista	10.	14. července 2002	Båstad, Švédsko	antuka	Carlos Moyà	4–6, 3–6
Finalista	11.	14. dubna 2003	Casablanca, Maroko	antuka	Julien Boutter	2–6, 6–2, 1–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Younes El Aynaoui na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Júnis Al Ajnáví na Wikimedia Commons
• (anglicky) Júnis Al Ajnáví - oficiální stránky
• Júnis Al Ajnáví na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Júnis Al Ajnáví na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Júnis Al Ajnáví na stránkách Davis Cupu (anglicky)