Pocházel z maďarské šlechtické rodiny. V roce 1792 vstoupil do cisterciáckého řádu, v roce 1796 byl vysvěcen na kněze. Rychle postupoval v církevních hodnostech, v roce 1818 se stal spišským biskupem, v roce 1820patriarchouaquilejským a primasemdalmátským, nakonec v roce 1827 arcibiskupem v Egeru. Založil mnoho charitativních organizací, mimo jiné lázně pro raněné vojáky a učitelský ústav. Jeho sbírka obrazů se stala základem maďarského národního muzea. Pro tuto charitativní činnost byl pasován na rytíře z Felsö-Eör (německy z Oberwartu).
Psal v němčině nepříliš literárně hodnotnou poezii i divadelní hry. Jeho dramatická prvotina, trilogie z maďarských dějin Historische Schauspiele byla inscenována v roce 1810, nebyla příliš úspěšná u diváků ani u kritiky. Jeho epické básně (Tunisias, 1820, Rudolphias, 1824) oslavovaly slavné osobnosti habsburského rodu (Karel V. v Tunisiadě a Rudolf I. Habsburský v Rudolfiadě). Přestože byly poměrně úspěšné, literárně neměly velkou hodnotu a ani nebyly příliš původní. Mimo tyto eposy byl autorem celé řady povídek s náboženskou tematikou (Bilder aus dem Leben Jesu und der Apostel, Legenden der Heiligen auf alle Sonntage und Festtage des Jahres) a lyrických básní s náboženskou a přírodní tematikou (Perly posvátné, do češtiny přebásnil Karel Alois Vinařický, Lieder der Sehnsucht nach den Alpen).
János László Pyrker
Dílo
Die Corwinen (1810)
Karl der Kleine, König von Ungarn (1810)
Zrínyis Tod (Drama, 1810)
Lilienfeld’s Freude (Einzeldruck, St. Pölten 1814)
Tunisias (Wien 1820)
Perlen der heiligen Vorzeit (Wien 1821)
Rudolph von Habsburg (Wien 1825)
Legenden der Heiligen auf alle Sonn- und Feiertage des Jahres (Wien 1842)
Bilder aus dem Leben Jesu und der Apostel (Leipzig 1842)
Lieder der Sehnsucht nach den Alpen (Stuttgart 1845).
Bilder aus den heiligen neuen Bunde und Legenden (2. Aufl. Wien, 1847)
