Julij Šokalskij
Narození	5.jul. / 17. října 1856greg. Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí	26. března 1940 (ve věku 83 let) Leningrad, Sovětský svaz
Místo pohřbení	Litěratorskije mostki
Alma mater	Námořní akademie N. G. Kuzněcova
Povolání	objevitel, geograf, kartograf, hydrograf, vysokoškolský učitel, voják a oceánograf
Zaměstnavatelé	Petrohradská státní univerzita Ruská geografická společnost
Ocenění	čestný doktor Univerzity v Bordeaux (1929) Řád sv. Stanislava Řád sv. Vladimíra rytíř Řádu čestné legie společník Královské geografické společnosti … více na Wikidatech
Děti	Zinaida Juljevna Šokalská
Rodiče	Michail Osipovič Šokalskij a Jekatěrina Jermolajevna Kernová
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julij Michajlovič Šokalskij (rusky Юлий Михайлович Шокальский, 5. října^jul./ 17. října 1856^greg., Petrohrad – 26. března 1940, Leningrad) byl ruský oceánograf, geograf a kartograf.

Šokalskij byl vnuk Anny Kernové, která proslula jako láska Alexandra Sergejeviče Puškina. Šokalskij vystudoval námořnickou akademii a celou kariéru strávil ve službách ruského a sovětského námořnictva. Pomohl založit Sevastopolskou námořní observatoř. Vytvořil řadu map a napsal množství odborných statí do časopisů (zhruba 300 zveřejnil v Marine Miscellanies) a monografií, zejména Oceánografii (1917), v níž zkoumal vztahy mezi meteorologií a hydrologií a zdůrazňoval nutnost sledování námořních jevů pro pochopení globálních změn klimatu. V práci také zakotvil termín Světový oceán.

Od roku 1914 do roku 1931 vedl Ruskou geografickou společnost.

Jeho jménem byly pojmenované Šokalského průliv mezi mořem Laptěvů a Karským mořem, ostrov Šokalského v Karském moři a polární loď Akademik Šokalskij.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yuli Shokalsky na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julij Michajlovič Šokalskij na Wikimedia Commons