Josefina a Růžena Blažkovy
Josefina (vlevo) a Růžena Blažkovy
Rodné jméno	Josefa Blažková Rosalie Blažková
Narození	20. ledna 1878 Skrýchov, Čechy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. března 1922 (ve věku 44 let) Chicago, Illinois Spojené státy americké Spojené státy americké
Povolání	houslista, zpěvák a xylofonista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefina a Růžena Blažkovy (pokřtěné Josefa a Rosalie, 20. ledna 1878 Skrýchov^[1] – 30. března 1922 Chicago) byly české hudebnice, houslistky a podnikatelky, siamská dvojčata srostlá v oblasti křížové kosti. Získaly dobré hudební vzdělání a následně úspěšně koncertovaly v zahraničí. Po fatálním onemocnění jedné z nich během turné v USA roku 1922 druhá z dvojčat odmítla chirurgický pokus o oddělení a dobrovolně zemřela se svou sestrou.

Sestry se narodily v obci Skrýchov nedaleko Opařan v jižních Čechách v rodině domkáře Františka Blažka a jeho manželky Rozálie, rozené Duškové.^[1] Měly starší sestru Annu a mladšího bratra Františka. Narodily se s formou vzácného genetického fenoménu siamských dvojčat, konkrétně typu pygopagus. Dívky byly spojeny kostěným pásem na úrovni křížové kosti se společnou močovou trubicí a řitním otvorem, každá však s vlastním poševním otvorem (dvojitá pochva byla rozdělená přepážkou). Samotné narození vzbudilo ve vsi i okolí značnou pozornost. Růžena vyrostla jako silnější, při chůzi dvojčat kupředu šla pak ona jako první, Josefina pak kráčela mírně šikmo a vzad. Jinak byly sestry psychicky i fyzicky zcela autonomní: měly různé chutě a nápady, jedna mohla spát, když byla druhá vzhůru, společně nemívaly hlad či žízeň. Dům Blažkových krátce po porodu navštívil také rytíř Otmar Nádherný z Borutína, majitel zdejšího panství sídlící v Jistebnici, který rodině slíbil finanční pomoc. Jeho přičiněním se jim v mládí dostalo náležité péče a hudebního vzdělání, mj. se naučily německy a francouzsky, uměly zpívat, hrát na housle a xylofon.

Již v dětství budily zájem tisku. Okolo dvanáctého roku života sestry následně začaly pořádat koncerty a hudební produkce. S programem měly značný úspěch a následně podnikly výjezdy do zahraničí. Okolo roku 1890 navštívily Anglii, v roce 1891 potom Francii (Paříž a další místa), kde byly představeny jako Les jumelles de Bohême (Česká dvojčata). Na cestách je pak doprovázeli jejich rodiče či sestřenice Anna Truhlářová.^[2] Postupně měly turné po řadě evropských zemí,^[3] hostovaly pak také ve Spojených státech amerických, kde mj. vystoupily také pro komunity amerických Čechů. Vystupovaly také ve Varieté Tichý (pozdější Karlínské divadlo) v Praze. Po turné se vracely do rodného kraje, v roce 1896 uspořádaly vystoupení také v Milevsku nedaleko od Skrýchova. Možností jejich chirurgického oddělení se roku 1906 zabýval mj. Otakar Kukula, později bylo od tohoto pokusu upuštěno. Jejich impresáriem se posléze stal Italo-Američan Ike Rosa.^[2]

Obě sestry byly různé si svými povahami: Růžena byla extrovertní a společenská, Josefa pak introvertní.^[4] Ještě většího zájmu veřejnosti se jim dostalo poté, co Růžena Blažková otěhotněla. Jméno otce dítěte nikdy neuvedla, veřejně se spekulovalo, že jím je Ike Rosa. Dne 16. dubna 1910 se v Praze narodil František Blažek,^[5] dítě bez jakýchkoli zdravotních komplikací. Ve své době se jednalo o jediný úspěšný porod zaznamenaný u siamského dvojčete.

V roce 1911 si nechaly v blízkých Božeticích u Sepekova postavit hostinec Na zastávce, který vlastnily, pronajímaly a následně se sem vracely trávit svou dovolenou. Byl umístěn přímo naproti zdejší železniční zastávce.^[6]

Šířeji vystupovat pak opět začaly po první světové válce.^[2] V roce 1921 znovu odcestovaly na turné do Spojených států. Zde jedna z nich těžce onemocněla (zápal plic, možná španělská chřipka). Sestry byly hospitalizovány v Chicagu, zdejší lékaři následně vyhodnotili, že již není možné nemocné pomoci. Druhé z nich navrhli operativní zákrok, který měl díky fyzické autonomii obou značnou naději na úspěch. Ta ale odmítla a po smrti své sestry přibližně za půl hodiny také zemřela na otravu krve. Bylo jim 44 let.

Jejich ostatky byly v USA zpopelněny, popel byl pak převezen do Československa a uložen v rodinném hrobě na hřbitově v Sepekově.^[7] Na Českém národním hřbitově v Chicagu byl pak umístěn jejich kenotaf.^[8]

Sestry Blažkovy zmiňuje u hesla „Zrůdnosti“ také Ottův slovník naučný.^[9]

Jejich památku připomínají provozovatelé stále funkčního sepekovského penzionu, nyní pod názvem Hotel Pecka.^[10] Sestry se staly rovněž námětem povídky Egona Erwina Kische Srostlé sestry^[2] či posměšné písně Le cas de Rosa Josepha francouzského autora Paula Lacka z roku 1910.^[11]

• HERZA, Filip. Navždy spolu. Osudy siamských dvojčat sester Blažkových. Milevsko: Milevské muzeum, 2022. 203 s. ISBN 978-80-907449-4-3
• E. S. Sills, J. Vrbikova et B. Kastratovic-Kotlica. American Journal of Obstetrics and Gynecology, vol. 185, no. 6,‎ prosinec 2001. s. 1396–1402. ISSN 0002-9378
• Interview s českými srostlými dvojčaty. Osvěta americká. Omaha, 1904–1905(21), s. 8. ISSN 2374-4847. Dostupné online
• Dr. Otakar Kukula, profesor chirurgie na české universitě… Slavie: Týdenník věnovaný politice, všeobecnému vzdělání a jiným praktickým potřebám Čechoslovanů v Americe. Racina (Wisconsin): Masek, Vojtech, 1905–1907(2693), s. [3]. ISSN 2159-3256. Dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefina a Růžena Blažkovy na Wikimedia Commons