V mládí pracoval jako dělník ve Zbrojovce Brno, od roku 1926 byl úředníkem v městské účtárně. Angažoval se v Československé straně národně sociální, v níž byl tajemníkem v místních a obvodních organizacích. Za druhé světové války byl členem ilegálního Národního výboru a pomáhal organizovat sociální pomoc. Po skončení války byl místopředsedou revolučního Národního výboru města Brna a roku 1946 se stal předsedou Ústředního národního výboru města Brna, nejvyšším představitelem města. Ve funkci skončil krátce po únoru 1948. V září toho roku byl zatčen a v politickém procesu odsouzen k 18 letům. Propuštěn byl roku 1963, do roku 1968 pracoval v podniku Pozemní stavby Brno jako údržbář.[1]