Josef Petr Mladota ze Solopisk

Josef Petr Mladota ze Solopisk
Nejvyšší dědičný dveřník
Českého království
Ve funkci:
6. května 1743 – 26. listopadu 1786
PanovníkMarie Terezie, Josef II.
PředchůdceJosef Karel ze Svárova (do 1740, poté úřad neobsazen)
NástupceFrantišek Mladota ze Solopisk

Úmrtí26. listopadu 1786
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
RodičeFrantišek Josef Mladota ze Solopisk a Helena Mechtylda Golčová z Golče
DětiFrantišek de Paula Mladota ze Solopisk
PříbuzníVáclav Mladota ze Solopisk (sourozenec)
Vojtěch Mladota ze Solopisk (vnuk)
ProfeseNejvyšší dveřník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Petr Mladota ze Solopisk (německy Joseph Peter Mladota von Solopisk; † 26. listopadu 1786 Vídeň), obecně častěji zvaný jen Josef, byl český šlechtic, od roku 1761 svobodný pán z rodu Mladotů ze Solopisk.[1]

Život

Erb Jana Petra Mladoty ze Solopisk ve Starém královském paláci na Pražském hradě

Dne 6. května 1743 obdržel úřad nejvyššího dveřníka po vyhaslém rodu Karlů ze Svárova, jako jeho první dědičný vykonavatel.

Vystudoval chemii a poté se zabýval mimořádně výnosnou výrobou vzdušných solí, vzdušných vod a vzdušných olejů, které byly v té době velmi oblíbenými a vyhledávanými přípravky. Ty se získávaly se ze zvláštní soli, která se uvolňovala z hradčanské drobové břidlice, zejména ve skalních stěnách Brusky. Podrobné informace o této minerální soli zpracoval Jan Křtitel Josef Zauschner v monografii „De sale a mineralogis haud descripta etc.“ vydané v roce 1768.

Faustův dům

Své chemické a alchymistické experimenty prováděl svém domě na Novém Městě v Praze na Dobytčím trhu (dnešním Karlově náměstí), zvaném Faustův. Údajně se pokoušel z břidlice získat zlato, jeho pokusy ovšem končily často explozí. To byl patrně důvod, odkud dostal Faustův dům své jméno.

Jeho syn František (1743 – 1792) byl armádním rytmistrem[2] a členem jedné z tehdy velmi čestných pražských zednářských lóží.

Spolu s bratry Janem Františkem a Janem Nepomukem byli v roce 1761 za své zásluhy povýšeni do stavu svobodných pánů.

Odkazy

Reference

  1. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  2. Ottův slovník naučný/Mladota ze Solopisk – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • BLKÖ:Mladota von Solopisk, Joseph Peter Freiherr von – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (německy)