Josef Mrázek (29. prosince 1889 Dobšice^[1] – 1959 Huntington, New York) byl český malíř, podnikatel, vlastenec a výrobce ručně malované stolní keramiky.

Josef Mrázek se narodil roku 1889 v Dobšicích u Poděbrad a zemřel v roce 1959 Huntigtonu (USA). Je známý svým všestranným talentem – byl malířem, podnikatelem, průkopníkem ve vývoji plastů (vyvinul a nechal si patentovat speciální hmotu Marolin), tajným agentem pracujícím pro Masarykovo osvobozenecké hnutí, velkým vlastencem a mecenášem. V roce 1908 odjel do Ameriky za svým strýcem. Po dokončení studia na St. Louis Academy of Arts nastoupil do Academy of Design v St. Luis. V roce 1910 se přestěhoval do New Yorku, kde nastoupil do firmy Hester Decorators a v roce 1917 zakládá svoji vlastní firmu Czecho Peasant Art Company na ručně malované nádobí, vázy, svícny a lampy. Josef Mrázek byl současně jedním ze zakladatelů hnutí za nezávislost Čech a Moravy ve Spojených státech, které vedlo ke vzniku Československa. Pracoval jako tajný agent špionážní sítě v New Yorku. Stal se přítelem prezidenta Masaryka a spolu s dalšími významnými Čechy ve Spojených státech hostil řadu prezidentových návštěv v USA.

Po vzniku Československa Mrázek přesunul svoji firmu do Letovic na Moravě. Továrna Josefa Mrázka v Letovicích a větrná elektrárna byla navržena Mrázkovým švagrem architektem Kamilem Mikšíčkem a postavena stavitelem Ferdinandem Rydlem (1924 – 1925). Nevšední a jedinečnou fasádu vyzdobil rozměrnými kartušemi ornamentů a figurálních motivů na způsob sgrafita letovický akademický malíř Jan Daněk, kterému pomáhal jeho bratr Antonín. Bylo zde zaměstnáno 180 pracovníků, v jejichž čele stál právě Antonín Daněk. Na americký trh byly každý měsíc expedovány dva vagony keramiky. Výrobky šly do nejluxusnějších obchodních domů ve velkých městech (Boston, Chicago, Filadelfie, Miami a další). Zaměstnanci firmy jako jedni z prvních v Československu dostávali zdravotní benefity, vyšší platy, než bylo obvyklé, a důchod. Mimo to Mrázkova rodina podporovala finančně kulturní činnost – knihovnu, divadelní soubor, pěvecký sbor a závodní kapelu. Největším oceněním pro jeho keramiku byla zlatá medaile na Světovém veletrhu ve Filadelfii v roce 1926.

V době Velké hospodářské krize se zhroutily ekonomiky po celém světě a dopad se podepsal na další existenci Mrázkovy keramičky v Letovicích. V důsledku krize byl nucen utlumit a posléze zcela ukončit provoz v Letovicích. Bohužel poté následovala druhá světová válka. Po ní byl Josef Mrázek připravený znovu rozjet výrobu keramiky, v plánu byla dokonce stavba další budovy, kde by se pravděpodobně vyráběly kachle na kamna a sporáky (několik vzorků bylo objeveno až v současné době), ale rok 1948 s nástupem komunismu udělal definitivní tečku všem dalším nadějím a plánům a tak Josef Mrázek definitivně odjíždí do USA.

Koncem třicátých let byl najat dvěma významnými návrháři jevištní scény, Harrym Hornerem a Borisem Aronsonem, aby vyrobil nové, lehké sestavy pro jeviště z plastu Marolin pro nejúspěšnější muzikály divadel na Broadwayi, Radio City Music Hall a Metropolitní Operu. V době druhé světové války vyvinul a vyráběl důležitou leteckou součástku (právě z tohoto speciálního druhu umělé hmoty), kterou poskytl americké vládě a následně která byla integrována ve více než 70 000 vojenských letadlech Spojených států zapojených do bojů v 2. světové válce. Nejtrvalejší dědictví Josefa Mrázka je uchováno v pestrobarevné nádherně malované keramice, kterou byl okouzlen nespočet významných domácností v USA, kam se keramika z větší části vyvážela, včetně například Ernesta Hemingwaye. V dnešní době je možné servisy Mrázkovy keramiky nalézt v muzejních sbírkách a domovech tisíců sběratelů po celém světě. Kolekce keramiky vystavují například muzea v Dallasu a v Hustonu, nejrozšířenější expozice keramiky Josefa Mrázka je v Letovicích v Muzeu letovické keramiky.

Budova továrny je od roku 2010 zapsána na seznamu Národního památkového ústavu jako kulturní památka. V současné době zde sídlí restaurátorská společnost opravující starožitný nábytek. V Letovicích byla 28. října 2019 vysázená alej stromů věnovaná významným osobnostem Letovic, mezi než patří a svůj strom zde má i Josef Mrázek.

Životní příběh Josefa Mrázka napsali jeho potomci – syn Harold R. Mrazek a vnuk Robert J. Mrazek. Tato publikace vydaná v angličtině byla vydána také v českém překladu „Josef Mrázek - umění keramiky“.

• MRAZEK, Robert J.; MRAZEK, Harold L. Josef Mrázek - umění keramiky. Překlad Petr Hořava. 1. vyd. Letovice: Muzeum letovické keramiky, 2018. 94 s. ISBN 978-80-270-4838-0. 
• MRAZEK, Robert J.; MRAZEK, Harold L. The art pottery of Joseph Mrazek: A Collector's Guide. 1. vyd. [s.l.]: WingSpan Press, 2009. 92 s. ISBN 1595943293. (anglicky) 
• ČADIL, Jan; SKOKANOVÁ KYSELÁ, Kateřina; POSPÍŠILOVÁ, Kateřina; ŘEBÍČKOVÁ, Anna; UHLÍŘOVÁ, Lenka. 100 pokladů České Republiky: Moderní divy. [s.l.]: REBO International CZ spol. s.r.o., 2024. ISBN 978-80-255-1371-2. S. 188-189. 
• BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu. Praha: Práce, 1985. 454 s. S. 341. 
• KONEČNÝ, Milan. Česká keramika: rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948. Praha: Konečný, 2003. 704 s. Signatura: T 11536. S. 312. 
• ROUSOVÁ, Hana. Abstrakce: Čechy mezi centry modernity 1918 - 1950. Praha X: Arbor Vitae, UMPRUM, 2015. 248 s. ISBN 978-80-7467-074-9, ISBN 978-80-87989-07-4. S. 164-165. 

• Továrna na výrobu keramiky Josefa Mrázka
• Publikace Josef Mrázek
• Muzeum letovické keramiky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.