Josef Matoušek

Tento článek je o historikovi, popraveném nacisty (synovi politika Josefa Matouška). Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Matoušek (rozcestník).
Doc. PhDr. Josef Matoušek
Narození13. ledna 1906
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. listopadu 1939 (ve věku 33 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik, pedagog a archivář
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
OceněníMedaile Za hrdinství in memoriam (2022)
Politické stranyČsND
NSj
SNJ
Národní souručenství
RodičeJosef Matoušek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Matoušek (13. ledna 1906 Hořice[1] – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.

Život

Josef Matoušek byl synem JUDr. Josefa Matouška (v té době soudního adjunkta v Hořicích, pozdějšího národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností) a jeho manželky Marie, rozené Jínové.[1]

V roce 1924 maturoval na reálném gymnáziu na Smíchově[p 1] na Smíchově a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Josefa Šusty; promován byl 13. 2. 1929.[2][3] V roce 1931 začal pracovat v Archivu země České. Badatelsky se zajímal zejména o 15. a 16. století a české dějiny v 19. století.

Politicky byl činným v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. Kritizoval Benešovu politiku a požadoval lepší vztahy s tehdejším Polskem a Itálií. V mnoha svých názorech se shodoval s Karlem Kramářem. Během Mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země a byl i spoluautorem manifestu českých historiků, který byl adresován historikům francouzským.

Po německé okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu pro spolupráci s Němci, který však na rozdíl od kolaborantské Česko-německé společnosti odmítal proněmecký aktivismus. Ve svých článcích se Matoušek zastával Čechů v okupovaném pohraničí, kladl důraz na ochranu českého jazyka, národního hospodářství a kultury a taktéž požadoval větší míru autonomie. Měl i podíl na vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého. Ve svých politických názorech byl pořád českým nacionalistou. Vedl korespondenci se svými známými ze studií v Římě, kteří byli fašisticky zaměření, ale nesouhlasili s italským spojenectvím s nacistickým Německem.

V listopadu 1939 se podílel na přípravě Opletalova pohřbu, 16. listopadu vymohl studentům audienci u prezidenta Háchy, ke které však vzhledem k následujícím událostem již nedošlo. 17. listopadu 1939 byl okolo čtvrté ráno zatčen gestapem v bytě svých rodičů a téhož dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Popraven byl jako první z popravených toho dne.

Dílo

  • Úsilí o český deník roku 1860 a založení Národních listů (1928)
  • Karel Sladkovský a český radikalismus za revoluce a reakce (1929)
  • Kurie a boj o konsistoř pod obojí za administrátora Rezka (1931)
  • Cancellaria Arnesti a dvě sbírky formulářové století patnáctého (1933)
  • Z nejnovějších studií o italských o risorgimentu (1933)
  • Turecká válka v evropské politice v letech 1592-1594 (1935)

Ocenění

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Škola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Hořice, 1902-1910, snímek 321, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-18. 
  2. ↑ Matriky doktorů UK: Matoušek Josef [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Promoce. Národní listy. 10. 2. 1929, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Osoby popravené 17. listopadu 1939