Josef Král (lékař)

Josef Král
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1864 – 1865[p. 1]
Starosta města Rakovník
Ve funkci:
1861 – 1864
NástupceJan Herold
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana (staročeši)
Narození16. listopadu 1808
Budyně nad Ohří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. ledna 1884 (ve věku 75 let)
Rakovník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profeseteolog, lékař a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Král (16. listopadu 1808 Budyně nad Ohří[1][2] – 16. ledna 1884 Rakovník[3][4][p. 2]) byl český a rakouský lékař a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později starosta Rakovníku a poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Působil jako praktický lékař v Rakovníku. Byl autorem spisu Conspectus morborum in clinico medico Pragensi.[2] Napsal spis Dissertatio inauguralis medica, sistens conspectum morborum in clinico medico Pragensi primo semestri anni scholastici 1832/33 tractatorum.[5] Přes čtyřicet let vykonával funkci městského lékaře. Zajímal se též o filozofii, chemii, fyziku a matematiku.[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rakovník. Uvádí se jako doktor medicíny.[6] Patřil ke sněmovnímu bloku pravice, do kterého náležel český politický tábor, Národní strana (staročeši).[7] Společně se svým přítelem a spolupracovníkem Aloisem Pravoslavem Trojanem se podílel na nastavení parametrů vznikajících místních a okresních samosprávných orgánů.[8]

Sám byl v prvních komunálních volbách roku 1850 zvolen do rakovnického obecního zastupitelstva. Po obnovení ústavního systému vlády se hned v roce 1861 stal starostou Rakovníka. Ve funkci setrval do roku 1864. V čele města se zasadil o sanaci městského rozpočtu a výstavbu silnice na Prahu (díky intervenci A. P. Trojana). Hlavní škola byla za jeho starostování rozdělena na chlapeckou a dívčí, reformou prošla i místní reálka, která byla spolu s libereckou prvním takovým ústavem v Čechách.[8]

Od roku 1865 do roku 1868 působil jako okresní starosta v Rakovníku. Pak se kvůli zhoršenému zdraví vzdal další kandidatury.[9]

Počátkem 60. let 19. století se rovněž zapojil do zemské[3] a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (obvod Rokycany, Blovice) do Českého zemského sněmu.[10] Do voleb šel jako oficiální český kandidát, tedy s podporou českého volebního výboru (Národní strana).[11] Uvádí se jako med. dr. Josef Král v Rokycanech, bývalý poslanec na sněmu říšském.[12]

Krátce byl pak rovněž poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1864 během III. zasedání Říšské rady (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). Zastupoval tu kurii venkovských obcí, obvod Plzeň. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, přičemž dopis v tomto smyslu byl na schůzi 5. prosince 1864 vyhodnocen jako rezignace na mandát.[13] Byl vypsány nové doplňovací volby, ale v nich byl opět zvolen.[14] Uvádí se jako doktor lékařství.[15]

Koncem 70. let 19. století onemocněl duševní chorobou. Pak se zotavil, ale fyzicky chřadnul. Opustil veřejný i národní život. V roce 1882 mu zemřela manželka. Byl bezdětný a žil o samotě u své neteře. Zemřel 16. ledna 1884 v Rakovníku. Pohřben zde byl následující sobotu. Zůstala po něm rozsáhlá usedlost v Lubné s dvěma lány s 200 korců osevní plochy.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Mandát fakticky nepřevzal.
  2. ↑ David Tomíček uvádí rok 1890.[2]

Reference

  1. ↑ Index narozených L10/B Budyně nad Ohří [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2015-03-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c TOMÍČEK, David. Historicko-medicínská výročí v roce 2008. In Časopis lékařů českých. 2008, roč. 147, čís. 1, s. 60. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d Listy z kraje. Národní listy. 19. leden 1884, roč. 24, čís. 19, s. 5. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika zemřelých Rakovník 30, s. 191 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2015-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRÁL, Josef. Dissertatio inauguralis medica, sistens conspectum morborum in clinico medico Pragensi primo semestri anni scholastici 1832/33 tractatorum. Pragae: Typis Archiepiscopalibus, apud Josepham viduam Vetterl, dirigente Wenceslao Špinka, 1834. 64 s. Dostupné online. 
  6. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. Familia-austria.at [cit. 2014-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  8. ↑ a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů : s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913. 387 s. Dostupné online. S. 154. 
  9. ↑ PAVLÍČEK, Tomáš. Působení Aloise Pravoslava Trojana v Rakovníku (1857–1880). In: Rakovnický historický sborník III/2002. Rakovník: Státní okresní archiv v Rakovníku, 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-10. ISBN 80-903054-1-5. S. 32, 33. Archivováno 10. 9. 2014 na Wayback Machine.
  10. ↑ Verhandlungs-Protokoll der zweiten Sitzung des böhmischen Landtages, vom 8. April 1861 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Poslancové pro Český sněm. Národní listy. 20. březen 1861, roč. 1, čís. 79, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-09-11]. 
  12. ↑ Telegramy Národních Listů. Národní listy. 19. březen 1861, roč. 1, čís. 78, s. 1. Dostupné online [cit. 2014-09-11]. 
  13. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Stenographische Protokolle – Abgeordnetenhaus, 13. 12. 1864 [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ Stenographische Protokolle – Abgeordnetenhaus, 12. 11. 1864 [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2014-09-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy