Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský
Narození9. března 1848
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. července 1903 (ve věku 55 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
PseudonymVlad. Svoboda, Pavel Janota
Povolánínovinář, spisovatel
Národnostčeská
Vzděláníčeská reálka v Panské
Alma materpražská filosofická fakulta
Žánrreportáže a politické analýzy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jakub Toužimský (9. března 1848 Praha-Staré Město[1] – 22. července 1903 Královské Vinohrady[2]) byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů. Měl velký jazykový a literární talent, ovládal angličtinu, francouzštinu a slovanské jazyky. Roku 1870 přispíval do Légerova časopisu La correspondence slave, poté působil v denících Posel z Prahy a Plzeňské noviny. V letech 1875-76 pracoval jako zpravodaj Národních listů v srbsko-turecké válce.[p 1] Po návratu do Prahy využil svých rozsáhlých znalostí a kontaktů jako autor mnoha článků s jihoslovanskou i obecně politickou tematikou v periodickém tisku (zejména Národní politika a Osvěta). Knižně vyšly např. jeho Boje za osvobození Srbska v XIX. věku, Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti a především rozsáhlé dějiny revolučního roku 1848 (Na úsvitě nové doby). Společně s Josefem Holečkem byl považován za jednoho z předních znalců Balkánu v Čechách.

Život

Mládí a studium

Narodil se 9. března 1848 Praze-Starém Městě čp. 410[3] (dnes Rytířská 410/6, Praha 1)[4] jako syn Jan Toužimského (1813-1876),[3] vlastenecky smýšlejícího knihaře.[5] (Některé zdroje uvádějí nesprávné datum 7. března.)[6] Byl vychováván v tradicích české měšťanské vlastenecké rodiny.[7] Od dětství měl velkou touhu po vědomostech[5] a talent na jazyky, které studoval převážně jako samouk.[7] Roku 1860 nastoupil na českou reálku v Panské ulici, renomovanou školu s neobvykle svobodnou a přátelskou atmosférou mezi studenty a vyučujícími. K jeho pedagogům patřily tehdejší významné osobnosti, jako např. Josef Wenzig (ředitel), Karel Vladislav Zap, Jan Krejčí, Josef Erben, František Jan Zoubek, František Věnceslav Jeřábek, Antonín Frič a Petr Mužák; ze spolužáků se později proslavili např. novinář Vilém Ryba, architekt Jan Zeyer a ředitel cukrovaru Bohumil Zap (syn Karla Vladislava).[p 2][7] Toužimský byl vzpomínán jako přátelský a kolegiální, nevyvyšoval se nad ostatní. Aktivně se zajímal o veřejné a kulturní dění; např. organizoval průvod studentů na pohřeb Václava Krolmuse (1861) a Boženy Němcové (1862), se srbským plukem umístěným v Praze se účastnil bohoslužby za Vuka Karadžiće (1864). Už tehdy ho silně přitahovala výuka cizích jazyků, jimž se nadšeně věnoval v každé volné chvíli, i na úkor jiných předmětů. Do školního časopisu Vínek také napsal své první články o jižních Slovanech.[7]

Technické zaměření reálky mu příliš nevyhovovalo. Proto po několika ročnících přestoupil na staroměstské gymnázium a po maturitě studoval klasickou filologii na pražské filosofické fakultě.[5] V té době se také seznámil se Svatoplukem Čechem a Bohuslavem Čermákem, s nimiž v letech 1868-69 sdílel studentský podnájem, a s jazykovědcem Leopoldem Geitlerem. Spolu s nimi se účastnil činnosti studentského literárního spolku Ruch, chodil na politické demonstrace a setkával se s radikálními řečníky.[8] (Lehce humornou epizodu ze společného bydlení popsal Sv. Čech v povídce Ve vzduchu, bez udání jmen zúčastněných.)[p 3] Především ale projevoval velký obdiv k Srbům, navazoval kontakty se srbskými studenty a četl srbskou literaturu.[8] V mládí měl radikální názory, ale jen v teorii — konfliktům se pokud možno vyhýbal.[9]

Novinářská a veřejná činnost

Ačkoliv se díky dosaženému vzdělání a znalostem mohl ucházet o místo úředníka či středoškolského učitele, mnohem víc ho lákala literární činnost a žurnalistika.[9] Do novinářského povolání vstupoval s množstvím dějepisných, jazykových a zeměpisných znalostí.[10] Roku 1870 se stal spolupracovníkem francouzskojazyčného časopisu La correspondance slave,[p 4] který v Praze vydávali Louis-Félix Rigondaud[11] (známější jako Louis Peyramont) a Louis Léger.[9] Poté pracoval pro deníky Posel z Prahy (vyd. František Šimáček)[5] a v letech 1873-74 Plzeňské noviny.[6]

Roku 1875 získal místo v Národních listech, které ho vyslaly jako válečného zpravodaje na Balkán.[11] Podával odtud zprávy o právě probíhající srbsko-turecké válce.[8][p 1] V Srbsku se seznámil s literárními, vojenskými a politkickými představiteli, poznal společenské poměry.[9]

Po návratu zprvu dál pracoval pro Národní listy. Jan Neruda ho přesvědčil, aby své znalosti využil k psaní pravidelné slovanské rubriky. Uskutečnil také cesty po Balkáně, do Bulharska, Ruska a Francie.[12]

V 80. letech nejprve přispíval do časopisu Pokrok (později přejmenovaný na Hlas národa),[9] mimo jiné jako parlamentní zpravodaj ve Vídni.[12] Od roku 1885 do konce života byl členem redakce Národní politiky, určitou dobu i jako šéfredaktor.[9] Jeho dalším kmenovým časopisem byla Osvěta. Již roku 1871 pro ni na popud Karla Sladkovského přeložil List M. P. Pogodina Fr. Palackému.[9][p 5] Od roku 1883 bydlel v sídle tohoto časopisu (Vila Osvěta) a napsal pro něj velké množství článků na různá témata (česká, rakouská, uherská a ruská politika, poměry na Balkáně, v Bulharsku a Rusku apod.).[9] Často ale ochotně přispěl i do dalších periodik, např. Světozor a Květy.[9]

Rovněž se někdy účastnil veřejného života, např. v Ústřední matici školské[9] (roku 1893 tuto organizaci zastupoval při otvírání české menšinové školy v Honezovicích u Stoda)[13] a jako člen zpravodajské komise Jubilejní zemské výstavy 1891.[9][14] Také např. roku 1889 vystoupil na slavnostním setkání bulharského sdružení v Praze, uspořádaném na památku jejich buditele Sofronije.[15] Jinak se ale téměř výhradně věnoval psaní článků. Nevystupoval na tribunách, neucházel se o žádnou funkci.[9]

Jako novinář byl velmi horlivý a svědomitý, pracoval často do noci, snažil se každému žadateli o článek vyhovět. Návštěvník v jeho bytě našel všude rozložené noviny a knihy, z nichž při psaní vycházel.[9]

Řadu let ho trápilo srdeční onemocnění, tehdy považované za typickou novinářskou nemoc, způsobenou velkým pracovním vypětím.[10] Poslední tři roky téměř nemohl vycházet z domu, přesto pokračoval v psaní. V létě 1903 se jeho nemoc prudce zhoršila a o několik dní později, 22. července 1903, ve vile Osvěta zemřel.[5]

Byl považován za jednoho z nejlepších českých novinářů své doby a spolu s Josefem Holečkem za předního znalce problematiky jižních Slovanů. Měl analytickou bystrost a byl nadšený pro své povolání.[10] Spolupracovníci ho oceňovali i pro jeho ochotnou a nekonfliktní povahu.[9]

Zemřel roku 1903 a byl pochován na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Toužimský se zprvu snažil prosadit jako beletrista[10] (např. roku 1870 mu vyšla báseň v almanachu Ruch)[16] ale brzy ho pohltily aktuální události.[9] Většina jeho prací je rozptýlena v časopisech formou článků, psaných na žádost.[9]

Knižně vyšly např.:

  • Boje za osvobození Srbska v XIX. věku (1876)
  • O říši osmanské (1877), viz též Osmanská říše
  • Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti (1882), podrobný popis přírody, dějin a obyvatelstva této země, se zvláštním zaměřením na sektu bogomilů. Recenze oceňovala, že při studiu vycházel z původních zdrojů a vyhnul se tak chybám jiných autorů.[17]
  • Na úsvitě nové doby (1898), jeho nejrozsáhlejší a nejvýznamnější dílo, historie revolučního roku 1848 v českých zemích[9]

Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Tký.[18]

Některé články v Osvětě podepsal pseudonymem Vlad. Svoboda nebo Pavel Janota.[9]

Příbuzenstvo

  • Otec Jan Toužimský (1813-1876), ve starých úředních zdrojích uváděný jako Johann Tauschinsky,[3] byl pražský knihař. Rovněž zemřel na srdeční onemocnění.[19]
  • Bratři Jan (1851-1918) a Emanuel (1853-??)[3] pokračovali v otcově knihařském podniku pod obchodní firmou Jan a Emanuel Toužimští.[20] Roku 1895 oslavil jejich podnik 50 let trvání.[21] Jan byl rovněž politicky činný jako poslanec českého zemského sněmu a jednatel řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze.[22]
  • Bratr Karel Toužimský (1849-1915) byl pojistný úředník, přednosta pražské kanceláře pojišťovny „North British“.[3][23]
  • Sestra Marie (1858-1935)[24] se provdala za středoškolského profesora a archeologa Václava Dobruského[3] (1858-1916).

Josef Jakub Toužimský se neoženil, děti neměl.[2][25] Některé zdroje ho uvádějí jako otce Jana Toužimského (1898-1980), společníka nakladatelství Toužimský a Moravec,[26] to však neodpovídá úředním záznamům.[27]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Viz články Hercegovské povstání a Velká východní krize.
  2. ↑ Více o Bohumilu Zap(p)ovi viz např. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 147 • 1812 • Zapp, Karl. Dostupné online.
  3. ↑ Viz ČECH, Svatopluk. Vzpomínky z cest a života. Praha: F. Topič, 1900. 294 s. [Národní knihovna České republiky Dostupné online]. Kapitola Ve vzduchu, s. 266–274. 
  4. ↑ Viz La correspondance slave v Souborném katalogu ČR
  5. ↑ Překlad není podepsán. Celé znění viz List M. P. Pogodina Fr. Palackému o manifestaci českých poslanců, o věcech slovanských a evropských. Osvěta. 1871, roč. 1, čís. 1, s. 32–44. Dostupné online [cit. 2011-01-09]. 

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Havla, sign. HV N16, s. 206. Dostupné online.
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady (sv. Ludmila), sign. VIN Z4, s. 235. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 201 • 1813 • Tauschinsky, Johann. Dostupné online.
  4. ↑ Podle katastru nemovitostí (online).
  5. ↑ a b c d e † Josef J. Toužimský. Národní politika. 1903-07-23, roč. 21, čís. 199, s. 5. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  6. ↑ a b Josef J. Toužimský. Zlatá Praha. 1903-07-31, roč. 20, čís. 40, s. 479. Dostupné online [cit. 2018-10-07]. 
  7. ↑ a b c d ŠILHAN, Antonín. Josef J. Toužimský. Přátelské vzpomínky. I.. Osvěta. 1903, roč. 33, čís. 9, s. 836–839. Dostupné online [cit. 2018-10-07]. 
  8. ↑ a b c ČECH, Svatopluk. Josef J. Toužimský. Přátelské vzpomínky. II. Osvěta. 1903, roč. 33, čís. 9, s. 840–844. Dostupné online [cit. 2018-10-07]. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r R. O. Josef J. Toužimský. Přátelské vzpomínky. III. Osvěta. 1903, roč. 33, čís. 9, s. 844–847. Dostupné online [cit. 2018-10-07].  Tento zdroj rovněž obsahuje seznam jeho článků v Osvětě.
  10. ↑ a b c d Z českého života. Josef J. Toužimský. Máj. 1903, roč. 1, čís. 45, s. 693–694. Dostupné online [cit. 2018-10-07]. 
  11. ↑ a b KAMPER, Jaroslav. Jos. J. Toužimský. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. [Národní knihovna České republiky Dostupné online]. S. 133.
  12. ↑ a b Josef J. Toužimský. Národní listy. 1903-07-23, roč. 43, čís. 199, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  13. ↑ Svěcení matičné školy v Honosících. Národní listy. 1903-07-23, roč. 33, čís. 282, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  14. ↑ Jubilejní výstava zemská království Českého v Praze 1891. Praha: Fr. Šimáček, 1894. 824 s. [Národní knihovna České republiky Dostupné online]. Kapitola Zpravodajská komise, s. 49. 
  15. ↑ Slavnostní večer v paměť Sofronije. Národní politika. 1889-03-10, roč. 7, čís. 69, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  16. ↑ TOUŽIMSKÝ, Josef Jakub. Junácká. In: ČAPEK, Antonín. Ruch. Praha: I. L. Kober, 1870. Dostupné online. S. 861–863.
  17. ↑ Literatura. Matice lidu. Národní listy. 1882-09-27, roč. 22, čís. 265, s. 3. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  18. ↑ Viz Seznam spolupracovníků Ottova slovníku naučného na počátku I. dílu
  19. ↑ Úmrtí. Národní listy. 1876-08-06, roč. 16, čís. 215, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  20. ↑ LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohrad, Vršovic a Žižkova. Praha: Důchodci obce pražské, 1891. 1954 s. [Národní knihovna České republiky Dostupné online]. Kapitola Obyvatelstvo dle povolání, spolu adressář obchodnictva a živnostnictva, s. 695. 
  21. ↑ Padesátileté jubileum knihařské firmy Jan a Eman. Toužimský v Praze. Národní politika. 1895-06-25, roč. 13, čís. 173, s. 4. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  22. ↑ Pražské živnostnictvo o 8hodinné době pracovní a 1. květnu. Národní politika. 1890-04-12, roč. 8, čís. 100, s. 1. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  23. ↑ Zemřelí. Národní politika. 1915-06-08, roč. 33, čís. 157, s. 7. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-10-07]. 
  24. ↑ Za Marií Dobruskou. Národní listy. 1933-04-14, roč. 75, čís. 104, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-06]. 
  25. ↑ Viz přihlášku jeho „jednočlenné domácnosti“: Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 651, obraz 205. Dostupné online.
  26. ↑ Viz např. odpověď na dotaz Naklatelství Toužimský a Moravec ve službě Ptejte se knihovny z října 2018
  27. ↑ Nakladatel Jan Toužimský (1898-1980) se narodil 29. října 1898 v Nuslích jako syn pražského kartáčníka Karla Toužimského (1866-??), jehož otec Josef (1839-??) se do Prahy přistěhoval ze vsi Zahrádka u Sedlčan. Viz Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených Michle, sign. MCH N53, s. 257, dostupné online a Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 651, obraz 210, rovněž online. Že je to on, dokládá porovnání jeho poslední adresy před rokem 1918 — Vršovice čp. 159 (viz Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 651, obraz 214, online) — s reklamou na jeho první vydanou knihu (časopis Film z 15. dubna 1919, s. 1b, online, útržek textu se zobrazí po vyhledání hesla "světové" (1. část) a pak "Toužimský Vršovice" (2. část) na příslušné stránce). Jeho příbuzenský vztah s knihařskou rodinou Toužimských se nepodařilo najít.

Externí odkazy

Read other articles:

Crest of Betrayal

1994 Japanese film by Kinji Fukasaku Crest of BetrayalTheatrical release posterDirected byKinji FukasakuWritten byMotomu FurutaKinji FukasakuProduced byTetsuo SashoRyuta SaitoCinematographyShigeru IshiharaEdited byKoichi SonoiMusic byKaoru WadaProductioncompanyShochikuRelease dateOctober 22, 1994Running time106 minutesCountryJapanLanguageJapanese Crest of Betrayal, known in Japan as Chūshingura Gaiden: Yotsuya Kaidan (Japanese: 忠臣蔵外伝 四谷怪談, The Treasury of Loyal Retainers Si...

 

Ikan alu-alu

Pickhandle barracuda Sphyraena jello TaksonomiKerajaanAnimaliaFilumChordataKelasActinopteriOrdoPerciformesFamiliSphyraenidaeGenusSphyraenaSpesiesSphyraena jello lbs Alu-alu ( Sphyraena jello )[1] adalah spesies ikan barakuda yang bentuknya bulat panjang seperti alu, karena alasan inilah ikan tersebut dipanggil.[2] Morfologi dan Biologi Tubuh perak alu-alu digariskan dengan sekitar 20 batang bergelombang di sepanjang tubuh ikan, bersama dengan tanda gelap. Tanda-tanda gelap ini...

 

Stasiun Kaizaki

Stasiun Kaizaki海崎駅Stasiun Kaizaki pada 2008LokasiJepangKoordinat32°59′46″N 131°53′17″E / 32.99611°N 131.88806°E / 32.99611; 131.88806Koordinat: 32°59′46″N 131°53′17″E / 32.99611°N 131.88806°E / 32.99611; 131.88806Operator JR KyushuJalur■ Jalur Utama NippōLetak194.8 km dari KokuraJumlah peron2 peron sampingKonstruksiJenis strukturAtas tanahInformasi lainStatusTanpa stafSitus webSitus web resmiSejarahDibuka01 Juli ...

May and Mina Moore

New Zealand sisters and photographers May MooreAnnie May Moore (1881-1931), by unknown photographer, 1900-15BornAnnie May Moore4 January 1881Wainui, New ZealandDied10 June 1931(1931-06-10) (aged 50)Pittwater, New South Wales, Australia Height183 cm (6 ft 0 in) OccupationPhotographerNationalityAustralianSpouseHenry Hammon Wilkes Mina MooreMinnie Louise Moore (1882-1957), self-portraitBornMinnie Louise Moore6 October 1882Wainui, New ZealandDied30 January 1957(1957-01-30) (ag...

 

Bob Walkup

American politician (1936–2021) Bob Walkup40th Mayor of TucsonIn officeDecember 6, 1999[1] – December 5, 2011Preceded byGeorge MillerSucceeded byJonathan Rothschild Personal detailsBorn(1936-11-14)November 14, 1936Ames, Iowa, U.S.DiedMarch 12, 2021(2021-03-12) (aged 84)Tucson, Arizona, U.S.Political partyRepublicanSpouseBeth WalkupResidence(s)Tucson, ArizonaAlma materIowa State UniversityProfessionIndustrial engineer Robert E. Walkup (November 14, 1936 – March 12,...

 

Mental retardation and microcephaly with pontine and cerebellar hypoplasia

Rare X-linked dominant genetic disorder Medical conditionIntellectual disability and microcephaly with pontine and cerebellar hypoplasiaOther namesX-linked intellectual disability - microcephaly - pontocerebellar hypoplasia[1]This condition is inherited in an X-linked dominant manner.SpecialtyMedical genetics  Mental retardation and microcephaly with pontine and cerebellar hypoplasia (MICPCH) – also known as mental retardation, X-linked, syndromic, Najm type (MRXSNA); X-linked ...

Andrej Plenković

Andrej Plenković Perdana Menteri KroasiaPetahanaMulai menjabat 19 Oktober 2016PresidenKolinda Grabar-KitarovićZoran MilanovićWakil Lihat daftar Ivan Kovačić (2016–2017)Davor Ivo Stier (2016–2017)Damir Krstičević (2016–2020)Martina Dalić (2016–2018)Predrag Štromar (2017–2020)Marija Pejčinović Burić (2017–2019)Tomislav Tolušić (2018–2019)Zdravko Marić (2019–sekarang)Davor Božinović (2019–sekarang)Tomo Medved (2020–sekarang)Boris Milošević (2020–sekar...

 

مطبخ كوبي

مطبخ كوبيمعلومات عامةالبلد / المنطقة كوبا النوع مطبخ وطني الثقافة ثقافة كوبا تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات يتميزالمطبخ الكوبي باحتوائه على فنون الطهو التي تجمع طرق الطهو الأسبانية والأفريقية ومطبخ جزر البحر الكاريبي. وجبة اللحم المفروم في صلصة الطماطم ,أرز وفاصو�...

 

Bahçeşehir Koleji Spor Kulübü

Bahçeşehir KolejiPallacanestro Segni distintivi Uniformi di gara Casa Trasferta Colori sociali Bianco, rosso e blu Dati societari Città Istanbul Nazione  Turchia Confederazione FIBA Europe Federazione Türkiye Basketbol Federasyonu Campionato Türkiye 1. Basketbol Ligi e FIBA Europe Cup Fondazione 2017 Allenatore Ali Ruhi Balkanlı Impianto Ülker Sports Arena(13,800 posti) Palmarès Coppe europee 1 FIBA Europe Cup Il Bahçeşehir Koleji Spor Kulübü, noto anche come Bahçeşehir Ba...

Sik District

District of Malaysia in KedahSik District District of MalaysiaDaerah SikOther transcription(s) • Jawiسيك‎ • Chinese锡县 • Tamilசிக் SealLocation of Sik District in KedahSik DistrictLocation of Sik District in MalaysiaCoordinates: 5°50′N 100°45′E / 5.833°N 100.750°E / 5.833; 100.750Country MalaysiaState KedahSeatSikLocal area government(s)Sik District CouncilGovernment • District o...

 

SMT House

Restaurant in Cheongdam, Seoul SMT HouseSMT Seoul building at nightRestaurant informationEstablishedJanuary 27, 2016 (2016-01-27)Owner(s)SM F&B DevelopmentStreet address125-24, Cheongdam-dong (58, Apgujeong-ro 79-gil)CityGangnam District, SeoulCountrySouth KoreaCoordinates37°31′31″N 127°03′07″E / 37.5253°N 127.0520°E / 37.5253; 127.0520 SMT House (stylized as SMT HOUSE), commonly referred to as SMT Seoul, is a restaurant in Cheongdam-dong...

 

Jean Damascène

Pour l’article homonyme, voir Saint Jean. Jean Damascèneيُوحَنَّا ٱلدِّمَشْقِيJean Damascène, icône orthodoxe grecque moderne.BiographieNaissance Vers 675DamasDécès 4 décembre 749Monastère Mar SabaNom dans la langue maternelle يوحنا الدمشقيActivité théologien, écrivain, clerc, compositeur, hymnographe, saint orthodoxe.Période d'activité VIIe sièclePère Sarjoun ibn MansourFratrie Côme de Maïouma (par adoption)Parentèle Mansour ibn Sarjoun &#...

コルク

この記事は検証可能な参考文献や出典が全く示されていないか、不十分です。出典を追加して記事の信頼性向上にご協力ください。（このテンプレートの使い方）出典検索?: コルク – ニュース · 書籍 · スカラー · CiNii · J-STAGE · NDL · dlib.jp · ジャパンサーチ · TWL（2017年4月） コルクを打ち抜いて作った瓶の栓 コルク（木栓、�...

 

Cinderford Town A.F.C.

Association football club in England Football clubCinderford TownFull nameCinderford Town Association Football ClubNickname(s)The Town or The ForestersFounded1922GroundCauseway Ground, CinderfordCapacity3,500 (250 seated)[1]ChairmanNick SimondsManagerMatthew DriscollLeagueHellenic League Premier Division2022–23Southern League Division One South, 19th of 20 (relegated) Home colours Away colours Cinderford Town Association Football Club is a football club based in Cinderford in Glouce...

 

约翰斯顿环礁

此條目可参照英語維基百科相應條目来扩充。 (2021年5月6日)若您熟悉来源语言和主题，请协助参考外语维基百科扩充条目。请勿直接提交机械翻译，也不要翻译不可靠、低品质内容。依版权协议，译文需在编辑摘要注明来源，或于讨论页顶部标记{{Translated page}}标签。 约翰斯顿环礁Kalama Atoll 美國本土外小島嶼 Johnston Atoll 旗幟颂歌：《星條旗》The Star-Spangled Banner約翰斯頓環礁�...

Bite-Back

Bite-Back Shark & Marine ConservationFounded2004Registration no.Charity No. 1137772FocusMarine conservationLocationLondon, UKMethodEnd the profit opportunities for shark-derived products in the UK and lower consumer and retailer demand for threatened marine life.PatronSteve Backshall[1]Key peopleGraham Buckingham[2]Websitewww.bite-back.com Bite-Back[3] is a UK-based charity dedicated to shark and marine conservation which believes that over-fishing, coupled wi...

 

Lebanese Resistance Regiments

Lebanese Shia Islamic political organization and former militia Lebanese Resistance Regimentsأفواج المقاومة اللبنانيةLebanese Resistance Regiments flag (1975-1991)LeadersMusa al-Sadr, Hussein el-Husseini, Nabih BerriDates of operation1975 – 1991Dissolved1991Group(s)Lebanese National Movement (LNM)Front of Patriotic and National Parties (FPNP)MotivesResistance to Israeli occupation of South Lebanon[1][2]HeadquartersJnah (Chyah, Beirut)IdeologyLebanese na...

 

Gotthilf Heinrich Ernst Muhlenberg

United States botanist and Lutheran clergyman (1753-1815) Gotthilf Heinrich Ernst Muhlenberg, portrait by Charles Willson Peale, 1810 Part of a series onLutheranism Background Christianity Start of the Reformation Reformation Protestantism Doctrine and theology Bible Old Testament New Testament Creeds Apostles' Creed Nicene Creed Athanasian Creed Book of Concord Augsburg Confession Apology of the Augsburg Confession Luther's Small / Large Catechism Smalcald Articles Treatise on the P...

Integrasi horizontal

Diagram yang menggambarkan perbedaan antara integrasi horizontal dan integrasi vertikal. Integrasi horizontal adalah keadaan dimana sebuah perusahaan mengintegrasikan produksi dari barang atau jasa yang masih ada di dalam satu tahap produksi di dalam rantai suplai, baik melalui ekspansi internal, akuisisi, ataupun merger.[1][2][3] Integrasi ini dapat mengarah ke monopoli, jika barang atau jasa yang mereka integrasikan, berhasil menguasai sebagian besar pangsa pasar.[3]...

 

Chesapeake, Virginia

Chesapeake, VirginiaKota mandiriCity of ChesapeakeGreat Dismal Swamp Canal BenderaLambangMotto: One Increasing PurposeLokasi di Negara Bagian VirginiaNegara Amerika SerikatNegara bagianlbs Persemakmuran VirginiaRichmond (ibu kota)Topik Climate Colleges and universities Colony Congressional Districts Delegations Demographics Economy Geography Government Governors History Historic Landmarks Homes Music People Police Politics Rights Rivers School divisions Scouting Slogan Sports t...