Byl třetím synem ze třinácti dětí Jakuba Jana Ryby a Anny, rozené Laglerové (dva starší zemřeli v dětském věku a je ho tedy možno považovat za nejstaršího).[3] Studoval na akademickém gymnáziu v Praze a pak lékařství na pražské univerzitě. Při studiu působil jako asistent na oční klinice.
Dne 4. 9. 1844 se oženil s vdovou Rosalií Veselou, provdanou Zumberskou (1813–1883). Manželé vychovávali čtyři vlastní děti.[2] Dceru své manželky z prvního manželství Rosalii Zumberskou Josef Arnošt Ryba adoptoval. Z vlastních dětí se syn Josef Mikuláš Ryba (1852–1929) stal roku 1878 lékařem.[4][3] Dcera Gabriela se provdala za historika Františka Augustina Slavíka. Jejich syn František Slavík byl rektorem Karlovy Univerzity.
Kariéra lékaře
Roku 1824 se stal doktorem lékařství, mimořádným profesorem očního lékařství a od roku 1828 stavovským očním lékařem. Léčil asi 40 tisíc nemocných a vykonal kolem 1200 operací.
Jeho vědecká práce se orientovala především do oblasti oftalmologie, ale psal také o choleře a o léčivých vodách Karlových Varů a Teplic. Je autorem publikace Karlsbad und seine Heilquellen (Karlovy Vary a jejich léčivé prameny), která vyšla v letech 1828, 1836 a 1844.[5]
Úmrtí
Rybův náhrobek
Jan Arnošt Ryba zemřel 1. března 1856 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Roku 1993 byl náhrobní kámen přesunut na Starorožmitálský hřbitov do Rybova rodného Rožmitálu.[6]
