Joos van Cleve, původně Joos van der Beke, také Joos van Kleef (1485, Kleve – 1540/1541, Antverpy) byl nizozemský renesanční malíř - figuralista a portrétista, činný asi v letech 1511-1540 v Antverpách.
Život
Kojící madona (1516)
O jeho životě je známo poměrně málo, ačkoliv bývá řazen do rodokmene klevských malířů čtyř generací, kteří vesměs působili v Antverpách. V této genealogii je zmíněn jako syn malíře Willema van Cleve.
Pravděpodobně se v letech 1505-1508 vyučil u Nizozemce Jana Joesta v Kalkaru v dolním Porýní, spolu s Bartolomějem Bruynem mladším. V letech 1507/1508 až 1510 se učil také v Bruggách a osvojil si manýristický styl tamní školy.
Jeho působení je opakovaně doloženo mezi léty 1511-1540 v Antverpách, kde je evidován mezi členy malířského cechu (gildy). Z jeho dílny vyšly velké oltářní archy (Pašijový oltář pro Gdaňsk, Triptych s Ukřižováním, Triptych s Oplakáváním), některé náměty se opakují ve více variantách (Klanění tří králů). Početné a rozměrné obrazy jsou dílem pomocníků jeho dílny.[1]
Podle dvou portrétů francouzského krále Františka I. a francouzské královny Eleonory se soudí, že Joos van Cleve kolem roku mezi 1529-1530 cestoval do Francie, protože portrétovaní v Antverpách nebyli a v roce 1535 v Anglii portrétoval anglického krále Jindřicha VIII. Tudora.
Píše se o také o jeho možném studiu v Itálii, stylovou analýzou se tváře, gesta postav a technika malby srovnávají s Leonardem da Vinci, například polopostava nahé ženy Vanny (Mona Vanna nuda) z pražské Národní galerie.
V poslední době Joosovi van Cleve byly připsány také další obrazy, mj. královské portréty, polského krále Zikmunda I. Starého (klečící král na obraze Klanění tří králů z Obrazové galerie v Berlíně), nebo římského císaře Maxmiliána I. , a to na základě dendrochronologie dřevěných desek, na něž Joos van Cleve maloval, a složení barevných pigmentů [2]
Jeho syn Cornelis van Cleve (1520-1567) se stal rovněž malířem a pokračoval v otcově manýristickém stylu.
Některá díla
Kojící madona (1516)
Sebevražda Lukrécie (1520-1525), KHM Vídeň
Pašijový oltář (polyptych) z Gdaňsku, Národní muzeum Varšava
Triptych Oplakávání Krista, Stigmatizace sv. Františka, Poslední večeře (kolem 1525) Louvre
Klanění tří králů - triptych s donátory na křídlech (pět variant)
Dva portréty francouzského krále Františka I. (1532-1533)
↑M. Leeflang - P. Klein, Dating Paintings: the Workshop of Joos van Cleve. A Dendrochronological and Art Historical Approach, in: H. Verougstraete et alii (editoři), La peinture ancienne et ses procédés. Copies, répliques, pastiches. Le dessin sous-jacent et la technologie dans la peinture. Colloque XV, Brugge, Leuven 2006, s. 131-137
Literatura
Thieme-Becker, Künstlerlexikon III, 1910, s. 212-217 (pod jménem Joos van den Beke, jiného malíře uvádí pod jménem Joos van Cleve)
Olga Kotková: Joos van Cleve, Triptych with the Adoration of the Magi in the National Gallery in Prague. An example of workshop practice, Le dessin sous-jacent dans la peinture. Colloque XII, Leuven 1999, s. 87-97
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joos van Cleve na Wikimedia Commons
_De_Maagd_lacteert_Jezus_-_La_Boverie_Luik_23-08-2018.jpg)
_-_Google_Art_Project.jpg)
_-_A_Self-Portrait_-_RCIN_405780_-_Royal_Collection.jpg)
