|
John Cipollina
| John Cipollina |
|---|
 John Cipollina v roce 1976 | | Základní informace |
|---|
| Rodné jméno | John Holland Mallet III |
|---|
| Narození | 24. srpna 1943
Berkeley, Kalifornie USA |
|---|
| Úmrtí | 29. května 1989 (ve věku 45 let)
San Francisco, Kalifornie, USA |
|---|
| Žánry | rock, psychedelický rock, blues, jazz |
|---|
| Povolání | hudebník |
|---|
| Nástroje | kytara, baskytara, klavír |
|---|
| Aktivní roky | 1964–1989 |
|---|
| Vydavatelé | Capitol Records, Line Records, Music Box Records |
|---|
| Členem skupin | Quicksilver Messenger Service
Copperhead |
|---|
| Příbuzná témata | Quicksilver Messenger Service, Copperhead, The Dinosaurs, Man |
|---|
| Web | JohnCipollina.com |
|---|
| Významný nástroj |
|---|
| Gibson SG |  multimediální obsah na Commons | | Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Cipollina, rodným jménem John Holland Mallet III (24. srpen 1943, Berkeley – 29. květen 1989, San Francisco), byl americký kytarista, zakládající člen skupiny Quicksilver Messenger Service.
Život
Narodil se v kalifornském Berkeley, jeho matkou byla koncertní klavíristka. Jeho kmotrem byl další koncertní klavírista, Španěl José Iturbi.[1][2] I on sám měl v dětství předpoklady stát se klasickým klavíristou (na klavír začal hrát již ve dvou letech), ale ve dvanácti letech se hře na klavír přestal věnovat a začal hrát na kytaru. Jeho mladším bratrem byl baskytarista Mario Cipollina, který později hrál v kapele Huey Lewis & The News.[3] John Cipollina docházel na střední školu ve městě Mill Valley. První kapela, ve které hrál, byla roku 1959 skupina nazvaná The Penetrators.[4] V roce 1965 založil rockovou skupinu Quicksilver Messenger Service, ve které působil do roku 1971. Kapela později pokračovala v činnosti bez něj a roku 1975 se Cipollina na nedlouhou dobu vrátil. Později hrál ve skupinách Terry and the Pirates, The Dinosaurs a Copperhead a spolupracoval s dalšími hudebníky a skupinami, mezi které patří například Nick Gravenites, Grateful Dead, Papa John Creach, Man, Merrell Fankhauser či Link Wray. Po většinu svého života trpěl nedostatkem alfa-1 antitrypsinu, což také roku 1989 způsobilo jeho smrt. Hudební časopis Rolling Stone jej roku 2003 zařadil na 32. příčku žebříčku sta nejlepších kytaristů všech dob.[5]
Diskografie
- Quicksilver Messenger Service (Quicksilver Messenger Service, 1968)
- Happy Trails (Quicksilver Messenger Service, 1969)
- Shady Grove (Quicksilver Messenger Service, 1969)
- Just for Love (Quicksilver Messenger Service, 1970)
- What About Me (Quicksilver Messenger Service, 1970)
- Papa John Creach (Papa John Creach, 1971)
- Rolling Thunder (Mickey Hart, 1972)
- Copperhead (Copperhead, 1973)
- Insane Asylum (Kathi McDonald, 1974)
- Solid Silver (Quicksilver Messenger Service, 1975)
- Maximum Darkness (Man, 1976)
- Too Close for Comfort (Terry and the Pirates, 1979)
- Raven (Raven, 1980)
- Doubtful Handshake (Terry and the Pirates, 1980)
- Blue Star (Nick Gravenites, 1980)
- Wind Dancer (Terry and the Pirates, 1981)
- Monkey Medicine (Nick Gravenites, 1982)
- Rising of the Moon (Terry and the Pirates, 1982)
- Amagamalin Street (Robert Hunter, 1984)
- Acoustic Rangers (Terry and the Pirates, 1987)
- Watchfire (Pete Sears, 1988)
- Dinosaurs (Dinosaurs, 1988)
- Here Goes Nothin' (Zero, 1989)
- Silverado Trail (Terry and the Pirates, 1990)
- Live at Rodon (Nick Gravenites, 1991)
- Dr. Fankhauser (Merrell Fankhauser, 1996)
Odkazy
Reference
- ↑ John Cipollina; Founder, Mainstay of Rock Group Quicksilver Messenger Service [online]. Los Angeles: Los Angeles Times, 1989-06-02 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Quicksilver Messenger Service [online]. Rolling Stone [cit. 2015-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-19. (anglicky)
- ↑ JEFFRIES, David. John Cipollina [online]. Allmusic [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUHLMANN, William. John Cipollina: The Life And Death Of San Francisco’s Most Prolific Guitarist [online]. Bay Area Bands, 1989-11-03 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRICKE, David. 100 Greatest Guitarists: David Fricke's Picks [online]. Rolling Stone [cit. 2015-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-15. (anglicky)
Externí odkazy
|
|
