K všeobecnému překvapení Schreck vstoupil do jezuitského řádu s plánem na misijní a vědeckou cestu do mingské Číny. Setkal se roku 1614 s belgickým páterem Nicolasem Trigaultem, s nímž se připravoval na cestu. Vyrazili v dubnu 1618 z Lisabonu, v říjnu 1618 přibyli do Goy, kde Schreck začal psát své dílo Plinius Indicus, botanickou a zoologickou encyklopedii Asie, kterou nikdy nedokončil. V červenci 1619 dosáhli Macaa. Roku 1621 přijeli do Chang-čou a koncem roku 1623 do Pekingu.[1]
Schreck byl neobyčejně jazykově nadaný, plynně mluvil německy, italsky, portugalsky, francouzsky a anglicky, jako evropský vzdělanec samozřejmě latinsky a také ovládal řečtinu, hebrejštinu a biblickou aramejštinu. Později se naučil čínsky.[2]
Po příchodu do Číny napsal a přeložil několik čínských knih o matematice, technologiích, lékařství a astronomii společně s Nicolem Longobardo a čínskými učenci. Byl v kontaktu se všemi významnými vědci své doby: Kepler mu zaslal své nejnovější astronomické dílo – Rudolfínské tabulky, které ho nicméně nezastihly – byly přivezeny do Macaa šestnáct měsíců po Schreckově úmrtí. Je pohřben na pekingském hřbitově Ča-lan.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Schreck na anglické Wikipedii.
↑ abcZETTL, Erich. Johannes Schreck-Terrentius Constantiensis. Wissenschaftler und Chinamissionar [online]. Konstanz: HWTG Konstanz, 2001 [cit. 2011-01-08]. Kapitola Schreck - Botaniker, Astronom und Missionar. Dostupné online. (německy)
↑ abZETTL, Erich. Johannes Schreck-Terrentius Constantiensis. Wissenschaftler und Chinamissionar [online]. Konstanz: HWTG Konstanz, 2001 [cit. 2011-01-08]. Kapitola Schreck - Philologe, Ingenieur und Arzt. Dostupné online. (německy)
Literatura
Rainer-K. Langner: Kopernikus in der Verbotenen Stadt. Wie der Jesuit Johannes Schreck das Wissen der Ketzer nach China brachte. S. Fischer Verlag, Frankfurt 2007 ISBN3-10-043932-5ISBN978-3-10-043932-1
Isaïa Iannaccone: L'ami de Galilée . 2008 Livre de Poche. ISBN2253120111